Proč děláme špatná rozhodnutí? Srovnáváme nesrovnatelné

Pokud porovnáváme několik možností a snažíme se rozumně vybrat tu nejlepší alternativu, paradoxně zanedbáváme to skutečně podstatné. Rozhodnutí je totiž něco víc než jen výběr nejvhodnější varianty...
Rozdíly mezi možnosti jsou pro naše rozhodování zásadní.
Rozdíly mezi možnosti jsou pro naše rozhodování zásadní.
istockphoto.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Známe to opravdu všichni. Rozhodování mezi dvěma či více alternativami je pro většinu z nás bolestné, ať se jedná o volbu dobroty k snídani, či zásadní výběr budoucího směřování kariéry. Takové přemýšlení nás stojí spoustu energie a stejně má řada z nás nakonec pocit, že jsme si zvolili špatně.

Problémy se zkreslením

Nejednou jsme psali o kognitivních zkresleních, takzvaných heuristikách, které nám slouží jako určité zkratky v myšlení. To je na jednu stranu velmi užitečné, poměrně rychle totiž získáme přehled o situaci a díky minulým zkušenostem jsme schopni rychleji reagovat. Zároveň nás však tyto myšlenkové zkratky leckdy svedou na nesprávnou cestu, neboť z dostupných informací něco vysoudíme špatně. Klasickým příkladem může být lékař, kterému se v ordinaci objeví devět pacientů s chřipkou. Jakmile po nich následuje desátý pacient se stejnými příznaky, je zcela logické se domnívat, že má chřipku také. Lidé (lékaře nevyjímaje) mají sklon sáhnout po té nejrychleji se nabízející odpovědi, která může být v dané situaci správná, zároveň však zvyšuje riziko chyby – v tomto případě podcenění vážnější nemoci nežli chřipky.

Teď se ale podíváme na takzvanou heuristiku odlišnosti, v anglicky psané literatuře známou pod názvem distinction bias. Toto zajímavé zkreslení popisuje, kterak se přepínáme do jakéhosi srovnávacího módu ve chvíli, kdy se snažíme rozhodnout mezi několika možnostmi předkládanými vedle sebe. Představte si třeba nákup elektroniky v obchodě – je přece zcela rozumné se podívat na všechny možnosti a podle jasně měřitelných údajů porovnat, který smartphone je větší, výkonnější či lépe vybavený funkcemi. Potud je vše v pořádku, ovšem v naší přirozenosti je bohužel přikládat těmto měřitelným vlastnostem větší váhu, než jakou doopravdy mají. Je hezké, že v testu hodnotícím výkon telefonu má jeden přístroj o několik bodů více než druhý, ale v běžném používání si tohoto rozdílu v naprosté většině situací ani nevšimnete. Heuristika odlišnosti proto popisuje právě toto, tedy neadekvátní přikládání důležitosti "objektivním" faktům na úkor pocitů.

Jak na lepší rozhodování

Takže když si tenhle rozhodovací problém uvědomujeme, lze s ním něco dělat? Měli bychom mít na paměti několik věcí. Zaprvé, pořízení sebelepšího telefonu či jiného produktu kvalitu našeho života a prožívané štěstí dlouhodobě nezlepší. Chvíli budeme spokojenější, potom novinku začneme považovat za standard a aniž bychom si to uvědomovali, budeme na tom pravděpodobně stejně jako předtím. Což potvrzují i výzkumy. Takže nepřikládejme většině rozhodnutí větší váhu, než jakou z dlouhodobého horizontu opravdu mají.

Když se tedy rozhodujete mezi několika možnostmi, v prvé řadě si určete, co je pro vás v daném tématu stěžejní. Chcete, aby měl telefon skvělý fotoaparát, obří překrásný displej, nebo jen stačí, aby s ním šlo občas napsat nějakou zprávu? Stejně tak i při rozhodování o práci je dobré si stanovit, zdali jsou momentálně zásadnější peníze, náplň, zábavnost nebo jistota. V první chvíli určitě řeknete, že chcete všechno, ale po krátkém zamyšlení zjistíte, že něco je přece jen důležitější. Tyto priority následujte a vyhnete se zbytečnému zahlcení informacemi, které vás vlastně nezajímají.

No a především – neporovnávejte možnosti vedle sebe. Vezměte si raději každý telefon zvlášť do ruky a nechte na sebe působit, jak se vám líbí. Pokud se na něj budete rádi dívat, je to nakonec mnohem cennější než nějakých pár desetin palce displeje navíc či o nepostřehnutelnou špetku rychlejší procesor, ne?

Text: MS

Tento článek najdete v těchto speciálech
Reklama
Reklama