Asteroid Cruithne: Země má druhý „měsíc“, o kterém jste zřejmě nikdy neslyšeli

Obíhá zemi po trajektorii připomínající fazoli a má velmi zajímavou budoucnost.
S naším druhým „měsícem“ je to samozřejmě dost složité. A ne, nevypadá takhle...
S naším druhým „měsícem“ je to samozřejmě dost složité. A ne, nevypadá takhle...
istock.com

reklama

Slunce a Měsíc. Dvě vesmírná tělesa, která každý den a každou noc pozorujeme na obloze. Zejména tím druhým jmenovaným jsme si tak jistí, že jsme mu ani nedali jiný název, nežli měsíc Měsíc – co když ale není jediný?

Astronomové totiž už od roku 1997 vědí o asteroidu, který po pravidelné trajektorii doprovází Zemi během jejího putování nekonečným prostorem a opatrně jej nazývají kvazi měsícem. Kus horniny s průměrem přibližně 5 kilometrů nese název 3753 Cruithne a při pohledu na jeho oběžnou dráhu budete zřejmě pořádně kroutit hlavou.

Kružnice a elipsy jsou totiž pro Cruithne příliš nóbl a namísto toho rotuje poblíž Země po dráze připomínající fazoli. Vyjádřit unikátnost orbity na dvojrozměrném obrázku příliš nejde – při správném úhlu a natočení teoretického pohledu na naší planetu a její okolí už ale zvláštní pohyb patrný je. S rotací kolem Země to navíc není tak snadné, gravitace naší planety totiž druhý „měsíc“ zrychluje a zpomaluje a trvá necelých 800 let než ve svých fazolovitých cyklech oběhne celou zemi.

Divoká oběžná dráha

Při pohledu na záběry ve videu by vás zároveň mohlo trochu postrašit, zda se křížící trajektorie obou těles nestřetnou, v takovém případě bychom totiž srážku téměř jistě nepřežili. Podle astronomů se ale prý lidstvo obávat nemusí, a to hlavně proto, že nejblíže na hodně dlouhou dobu bude Cruithne k Zemi asi za 2 750 let – a pořád bude dodržovat bezpečný rozestup 15 milionů kilometrů. Velký pozor by si ale měla dát Venuše, ke které se Cruithne přiblíží za 8 000 let a srážkou pohrozí. Vše ale nakonec může dopadnout tak, že se nestabilní oběžná dráha asteroidu zdeformuje natolik, že začne kolem Země obíhat nudně jako Měsíc. Nemělo by to však trvat příliš dlouho.

Skutečný druhý měsíc bychom tímto způsobem měli na zhruba 5 000 let, pak by zájem jeho gravitačních sil upoutalo Slunce a Cruithne by se od nás znovu odpojil. A nešlo by vlastně o nic nečekaného – stačí totiž pouze přeskočit třeba k Saturnu, abyste zjistili, že dva z jeho měsíců – Janus a Epimetheus – v podstatě sdílejí stejnou oběžnou dráhu, ale nikdy do sebe nenarazí. I takové mohou být síly přírody, která chce očividně také čas od času upustit páru a udělat něco bláznivého...

reklama

reklama