Odhalíme mimozemský život? Novou naději dávají polární záře na Jupiteru i mimo sluneční soustavu

Fascinující polární záře není výsadou Země. Vůbec největší magnetické pole ve sluneční soustavě má Jupiter a právě v jeho atmosféře vzniká polární záře až 100 000krát jasnější než ta na Zemi. Vytvořit ji pomáhají plyny chrlené více než 400 sopkami na Jupiterově měsíc Io.
Byl dosažen limit pro přehrávání

Litujeme, ale na vašem účtu je přehráváno příliš mnoho videí zároveň. Pokud chcete pokračovat v přehrávání na tomto zařízení, prosím, ukončete přehrávání na jiných zařízeních. Více o limitech přehrávání videí na účtech s předplatným najdete na adrese https://ipri.ma/faqbr

Záhada polární záře - exoplanety

reklama

Tím ale světelná show na Jupiteru nekončí. Proudem částic prochází i Jupiterův největší měsíc Ganymed a auroru borealis, jak se polární záře také nazývá, můžeme pozorovat i na jeho pólech.

Zářící trpaslík

Pokud ale existuje polární záře na Jupiteru a jeho měsících, mohla by se vyskytovat i v jiných hvězdných soustavách? Pomocí radioteleskopu Long Wavelenght Array v Kalifornii, který skenuje oblohu a pátrá po signálech na nízkých frekvencích mezi 10 MHz a 88 MHz, pátrají vědci po polární záři mimo naši sluneční soustavu – a hlásí první objev.

Jde o ultra chladného trpaslíka LSR J1835+3259 v souhvězdí Lyry ve vzdálenosti 18 světelných let od Země. Polární záře na této vyhaslé hvězdě září milionkrát silněji než ta na Jupiteru a při pohledu z povrchu je ještě mnohem jasnější než denní světlo na Zemi. Bohužel nevykazuje známky jakéhokoliv života.

Polární záře na LSR J1835+3259
Autor: Chuck Carter and Gregg Hallinan/Caltech / Wikimedia Commons / Public Domain Polární záře na LSR J1835+3259

Pátrání po kyslíku

„Když zkoumáme planety obíhající kolem jiných hvězd, hledáme stopy plynů v atmosféře, které by odhalily, jestli je na těchto planetách život. Aurora by nám to mohla usnadnit,“ říká Gregg W. Hallinan, profesor astronomie z kalifornského technologického institutu.

Klíčovým prvkem je totiž kyslík – na Zemi většina organismů kyslík buď vdechuje, nebo vylučuje. Pokud se podaří odhalit jeho přítomnost i v atmosféře jiných planet, mohlo by to podle Hallinana znamenat přítomnost života. „Když se na planetě vyskytuje jasná polární záře, začne v její atmosféře žhnout kyslík,“ vysvětluje astronom.

Vědci našli nový potenciální znak mimozemského života
Autor: iStock Vědci našli nový potenciální znak mimozemského života

Jak vzniká polární záře

Vědci už objasnili základní podstatu vzniku polární záře, zdaleka ale nevědí vše. „Dobře rozumíme těm hlavním, jasným druhům polární záře. Zbytek je tajemstvím,“ přiznává Emma Spanswicková, profesorka fyziky na univerzitě v Calgary.

Hlavním „pachatelem“ odpovědným za vznik polární záře na Zemi je sluneční vítr. Ten vzniká ve sluneční koróně, která je rozžhavená na teplotu zhruba o milion stupňů vyšší, než je povrch Slunce. Každou hodinu vytrysknou z povrchu Slunce miliardy tun hmoty, která se v podobě částic řítí sluneční soustavou rychlostí kolem 450 km/s.

Polární záře na Islandu
Autor: profimedia.cz Polární záře na Islandu

Tok částic slunečního větru mimo jiné pomáhá vytvořit chvosty komet a v minulosti zcela rozložil atmosféru Marsu, který na rozdíl od Země nemá žádný ochranný magnetický štít. Z planety překypující vodou se tak stala mrazivá pustina.

Nabité částice slunečního větru mají své vlastní magnetické pole. Když se dostanou do ochranného štítu Země, natáhnou ho jako gumu. Když je tlak částic neúnosný, magnetické pole Země se prudce smrští a celý cyklus se opakuje.

Dokument Záhada polární záře najdete online na Prima ZOOM.

Odkaz na obrázkovou licenci Wikimedia Commons

reklama

Tento článek najdete v těchto speciálech

reklama