Úchvatný nový snímek Venuše ukázal navzdory očekáváním i povrch planety

Sonda, která putuje ke Slunci, ho zachytila během průletu kolem planety. Přes atmosféru je vidět až na povrch.
Nová fotka Venuše zachycená soustavou WISPR – náhledový výřez
Nová fotka Venuše zachycená soustavou WISPR – náhledový výřez
NASA

reklama

V srpnu roku 2018 byla zahájena mise sondy Parker Solar Probe, která se má v nadcházejících čtyřech letech dostat ke slunci na vzdálenost necelých 7 milionů kilometrů. Hlavní cílem projektu je pozorovat a analyzovat sluneční vítr, stejně jako dění ve vnitřní heliosféře naší nejbližší hvězdy.

Za tímto účelem je Parker Solar Probe vybavena speciální kamerou WISPR (Wide-field Imager for Solar Probe) sestávající ze dvou teleskopů, které dokážou zachytit sluneční korónu ve viditelné části spektra. Než se ale bude moci WISPR pustit do práce, využili lidé z NASA možnosti teleskopů při průletu kolem Venuše.

Nová fotka Venuše zachycená soustavou WISPR
Autor: NASA Nová fotka Venuše zachycená soustavou WISPR

Nečekané vlastnosti teleskopů

Kolem druhé planety naší soustavy proletí Parker Solar Probe celkem sedmkrát, aby mohlo dojít na postupnou úpravu oběžné dráhy a možnost přiblížit se Slunci na výše uvedenou vzdálenost. Při jednom z těchto průletů, kdy se sonda nacházela pouhých 12 380 kilometrů od Venuše, pak lidé v NASA stiskli spoušť a už loni v červenci pořídili unikátní fotografii, o níž se teď konečně podělili s celým světem.

Díky vlastnostem WISPRu bylo možné na pořízených obrázcích detekovat tzv. nightglow – tenký, ale o to jasnější proužek atmosféry tvořený světlem vyzařujícím z atomů kyslíku. Ještě zajímavější je ale pohled na povrch planety, kde se poměrně jasně rýsuje pohoří Aphrodite Terra, ačkoliv by jej WISPR neměl přes mraky v atmosféře vidět.

Nová fotka Venuše zachycená soustavou WISPR – verze s popiskem
Autor: NASA Nová fotka Venuše zachycená soustavou WISPR – verze s popiskem

Jak už padlo výše, obraz se má zachytávat ve viditelném spektru, odborníci proto byli překvapeni a astrofyzik Brian Wood následně přišel s korekcí, že sonda zachytila tepelné vyzařování z povrchu planety. Ve výsledku to znamená, že i navzdory konstrukci a testování je WISPR s největší pravděpodobností schopen zachytit i část infračerveného spektra, což by bylo možné využít u hlavního cíle mise.

O všem rozhodnou až další fotografie a měření, jež lidé z NASA naplánovali na konec letošního února. Výsledky nicméně dorazí se zpožděním a analyzovat je bude možné nejdříve v dubnu.

reklama

reklama