Učitelé vám neříkali pravdu! Jupiter neobíhá kolem Slunce

Učili vás ve škole, že Jupiter, stejně jako jiné planety naší sluneční soustavy, obíhá kolem Slunce? Tak omyl, není to pravda…
Pohled na Jupiter z povrchu Europy
Pohled na Jupiter z povrchu Europy
NASA
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Jupiter a jeho bouře

Jupiter je obrovská planeta – pro obyvatele naší malé Země dokonce nepředstavitelně veliká planeta. Stačí asi jen připomenout známý fakt, že bouřky na tomto plynném obrovi jsou větší než celá naše planeta. Jenže Jupiter není jen veliký, on je také nesmírně těžký. A to má nesmírně zajímavý dopad na jeho chování vůči ostatním kosmickým tělesům – i vůči Slunci.
Jupiter je dvaapůlkrát těžší – než všechny ostatní planety Sluneční soustavy dohromady. To znamená, že se projevuje i na tak slabé síle, jako je gravitace. A vyplývá z toho, že Jupiter neobíhá přímo kolem Slunce, ale kolem bodu, který leží v těsném sousedství Slunce. Na lidskou představivost omezenou obyčejnými rozměry je to jen těžko představitelné, ale dá se to srozumitelně popsat.

Jupiterův měsíc Europa
Jupiterův měsíc Europa
archiv NASA/JPL

Jupiter a gravitace vůči Slunci

Když ve vesmíru nějaký objekt obíhá kolem jiného většího kosmického objektu, tak ten méně hmotný ve skutečnosti neobíhá kolem toho hmotnějšího v dokonale kruhové ani eliptické dráze. Ve skutečnosti totiž obě tělesa obíhají kolem kombinovaného středu jejich gravitace. U těles, kde je rozdíl v hmotnosti obrovský, je vlastně centrum této gravitace velmi těsně u středu toho hmotnějšího objektu; vliv méně hmotného tělesa je zcela zanedbatelný.
Výsledek je dobře známý model, který se učí každý člověk už na základní škole: hmotné těleso nehybně stojí uprostřed, zatímco to lehčí obíhá kolem něj. Bohužel, realita je mnohem komplikovanější a z našich lidských zjednodušených modelů si nic nedělá. Dobrým příkladem je oběh mezinárodní kosmické stanice ISS. Jejích pár set tun hmotnosti neznamená vůči Zemi vůbec nic – centrum gravitace tedy leží tak blízko středu Země, že působení ISS na Zemi není vůbec možné pozorovat.

Mezinárodní vesmírná stanice
Mezinárodní vesmírná stanice
NASA

U Jupiteru to ale neplatí – je to jediné těleso ve Sluneční soustavě, které v tom má kosmickou výjimku, právě díky jeho nesmírné hmotnosti. Váží asi jako 320 Zemí dohromady, a to už je tolik, že se to nějak na centru gravitace projeví. Tento hmotný střed, kolem kterého kosmická tělesa na svých drahách obíhají, se nazývá barycentrum. V případě Jupiteru a Slunce neleží vůbec ve Slunci, ale nad ním – konkrétně ve vzdálenosti sedmi procent jeho velikosti nad jeho povrchem. A přesně to je místo, kolem něhož jak Jupiter, tak Slunce kolem sebe obíhají. 

Jupiterovy měsíce
Jupiterovy měsíce
NASA

Záhadná planeta

Jupiter je díky svým rozměrům planetou, která je stále plná záhad. Například letos v červenci zaskočil astronomy, když se ukázalo, že má ještě více měsíců, než se myslelo. Američtí vědci totiž našli dalších 12 měsíců Jupitera. Známo jich tak už je 79: Jeden z nově nalezených objektů má průměr menší než jeden kilometr, a je tak patrně nejmenším měsícem této největší planety Sluneční soustavy.

Kolem žádné jiné planety Sluneční soustavy neobíhá tolik přirozených souputníků jako kolem té páté v pořadí od Slunce, zdůraznil tým amerických astronomů. Scott Sheppard z Carnegieho vědeckého ústavu označil nejmenší měsíc za "podivnou kouli". Neobvyklá je také její oběžná dráha, která je "odlišná od všech ostatních známých Jupiterových měsíců".
Kolem své planety oběhne nejmenší měsíc ve směru její rotace jednou za rok a půl a jeho nakloněná oběžná dráha protíná orbity roje dalších měsíců, které se pohybují proti rotaci Jupitera. "To je nestabilní situace," řekl Sheppard. "Čelní kolize mohou měsíce rychle rozbít a obrátit je v prach," upozorňuje expert.
Text: MK
 

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama