Trpasličí planeta Ceres: NASA objevila mezi Marsem a Jupiterem další vodní svět

Nenápadná trpasličí planeta Ceres, o níž víme od roku 1801, má být podle nových informací vodním světem s oceánem slané vody ukrytým pod povrchem.
Sonda Dawn na povrchu trpasličí planety Ceres zachytila záhadné skvrny
Sonda Dawn na povrchu trpasličí planety Ceres zachytila záhadné skvrny
profimedia.cz

reklama

Sluneční soustava připravila astronomům další překvapení. Po podrobném zkoumání snímků trpasličí planety Ceres pořízených sondou Dawn ze vzdálenosti pouhých 35 km objevili vědci na jejím povrchu výrony uhličitanu sodného. Ten se na Zemi vyskytuje v okolí hydrotermálních průduchů na dně oceánu.

Vědci se proto domnívají, že je pod povrchem trpasličí planety slané moře s podmínkami umožňujícími vznik života. K objevu došlo při zkoumání snímků kráteru Occator starého přibližně 20 milionů let.

Kde se tu vzal hydrohalit?

To ale není jediné překvapení, které Ceres vědcům přichystala. Podle dalšího vědeckého týmu se na Ceresu vyskytuje minerál hydrohalit (NaCl 2H₂O), který se dosud nepodařilo objevit nikde jinde než na Zemi. Protože tato vodnatá forma chloridu sodného vyžaduje vlhkost, je zřejmé, že se tento minerál dostal na povrch trpasličí planety poměrně nedávno.

Umělecké ztvárnění sondy Dawn obíhající kolem trpasličí planety Ceres
Autor: AP Umělecké ztvárnění sondy Dawn obíhající kolem trpasličí planety Ceres

Trpasličí planeta Ceres je se svým průměrem 975 km největším objektem obíhajícím mezi Marsem a Jupiterem. V roce 1801 ji objevil italský matematik a astronom Giuseppe Piazzi.

Sonda Dawn vyslaná v roce 2007 americkým Národním úřadem pro letectví a vesmír (NASA) k průzkumu velkých těles v pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem „zakotvila“ na oběžné dráze kolem planetky Ceres v roce 2015. O tři roky později přestala sonda komunikovat – zřejmě jí došlo palivo potřebné ke správnému nasměrování antény. Zároveň se sonda propadla na nízkou oběžnou dráhu pod 35 km, kde bude obíhat ještě několik desítek let.

reklama

reklama