Skutečný příběh: Kosmonaut, který uhořel

Jen drobná nepozornost stála kosmonauta Bondarenka život. A smrt byla extrémně bolestivá.
Modul Vostok
Modul Vostok
CC BY-SA 3.0
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Sovětský stíhací pilot narozený 16. února 1937 se stal členem prvního sovětského týmu kosmonautů, což byla nejen v Sovětském svazu, ale celosvětově, velmi prestižní pozice. Tak jako mnohý kluk sní o tom, že se stane kosmonautem, tak Bondarenko snil o tom, že se stane pilotem. Mimo jiné proto, že „povolání“ kosmonauta ještě nebylo. 

Smrt v přetlakové komoře

Nejprve spekulace, které vznikly, jak už to tak bývá, z utajování. Vrchní představitelé se snažili utajit velmi bolestivou smrt, která vlastně byla nehodou, která se prostě čas od času stane. Bondarenko byl 10 dnů v izolační komoře, lékařské přístroje monitorovaly jeho životní funkce a zdravotní  stav. Po skončení pokusu odešel, spokojený s tím, že vše dobře zvládl, do přetlakové komory nasycené velkým množstvím kyslíku.

Valentin Bondarenko
Autor: Volné dílo Valentin Bondarenko

Čtyřiadvacetiletý nadějný člen kosmonautického týmu si odlepil od těla senzory a místa si vyčistil tampony namočenými v lihu. Nebylo to nic proti předpisům, naopak se jednalo o doporučený či dost možná předepsaný postup. Co proti předpisům bylo, byl nevypnutý vařič. Bondarenko odhodil alkoholem vlhké tampony do koše, ale jeden z nich přistál na vařiči, kde se okamžitě vznítil. Vysoké procento kyslíku podporující hoření dopomohlo k tomu, že oheň se okamžitě rozšířil jak po komoře, tak po Bondarenkově kombinéze a těle. 

Modul Vostok
Autor: CC BY-SA 3.0 Modul Vostok

Požár samozřejmě nemohl uniknout pozornosti, ale kvůli rozdílným tlakům uvnitř a vně komory se nedaly otevřít dveře. Situace se podobala scéně z hororového filmu. Psal se 23. březen 1961, závody o vesmír mezi USA a SSSR byly v plném proudu a jakýkoli neúspěch se dal propagandisticky zneužít. Sověti byli mistry v utajování i nejobyčejnějších věcí jak před mezinárodní scénou, tak před vlastním obyvatelstvem, takže když Bondarenko zmizel ze scény, okamžitě se vyrojily konspirační teorie a spekulace o tom, že zahynul během nepovedeného startu. Na západě byly informace zveřejněny až roku 1980.

Smutné je, že Bondarenko zahynul vlastně během rutinního pokusu a utajování vedlo k tomu, že USA se o rizicích přetlakové komory nedozvědělo. Podobnou příčinu měl požár v modulu Apollo 1, který 27. ledna 1967 stál život tentokrát 3 americké kosmonauty. Elektrická jiskra, která přeskočila v komoře naplněném kyslíkem během simulovaného startu, kdy mělo být trénováno nouzové opuštění, způsobila tragédii. Mnohem později zazněla v mediálním prostoru otázka: Mohla CIA zabránit požáru v Apollu 1? Jinak řečeno – mohla lepší špionáž, která by rozkryla příčiny Bondarenkova zmizení, zachránit 3 americké životy?

Text: Topi Pigula
 

Reklama
Reklama