Seskok z vesmíru: jak se skáče rychlostí 1357 kilometrů za hodinu

Jeden z nejúžasnějších kousků v dějinách podnikl před necelým půlrokem odvážný Rakušan. Teď se můžete podívat, jak se mu to povedlo.
Skok Felixe Baumgartnera z vesmíru
Skok Felixe Baumgartnera z vesmíru
redbullstratos.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Neohrožený rakouský dobrodruh Felix Baumgartner se čtrnáctého října 2012 vrhl ze stratosféry, překonal rychlost zvuku a přežil. Během rekordního skoku z výšky devětatřiceti kilometrů nad zemským povrchem dosáhl rychlosti přes 1357 kilometrů za hodinu.

Na samou hranici vesmíru vystoupal ve stratosférickém balonu a během skoku vystavil své tělo nejnáročnějším a životu nejnebezpečnějším podmínkám, jaké mohou při volném pádu nastat. Nakonec otevřel padák a bezpečně přistál na zemi. Díky devadesátiminutovému dokumentu, který uvádí Prima ZOOM, můžete nahlédnout do pozadí fantastických novinových titulků a příprav k seskoku.

Dokument Seskok z vesmíru uvede Prima ZOOM 28. dubna ve 21.30

Třiačtyřicetiletý Rakušan nelámal během projektu Red Bull Stratos pouze rekordy, ale přispěl také k vývoji aeronautické vědy. „Red Bull Stratos byla mise, která se zapsala do historie vědy. Nejen že si Felix Baumgartner splnil sen a v kabině zavěšené na baloně naplněném heliem vystoupal do výšky třicet devět kilometrů a při seskoku volným pádem překonal jako první člověk na světě rychlost zvuku, analýza dat z jeho letu přispěje řadě lékařských a vědeckých výzkumů v oblasti létání,“ zaznívá z početného týmu kolem slavného skokana.

Tepová frekvence 185 tepů za minutu

Felixi Baumgartnerovi se podařilo dokázat, že při důkladné přípravě a tréninku může člověk bez jakéhokoliv poškození těla překonat rychlost zvuku, což posune kupředu vývoj bezpečnostních opatření v letectví.

Vědci získali z nepřetržitého monitorování skokanových tělesných funkcí sto milionů záznamů, z nichž vyplynulo například to, že Baumgartnerovo srdce dosáhlo tepu až sto pětaosmdesát úderů za minutu (ve chvíli, kdy vyskočil z kabiny) a jeho plíce se nadechly až třiačtyřicetkrát za minutu (během překonání rychlosti zvuku).

„Ve speciálním obleku, který měl na sobě, by mohl s klidem pobývat na Měsíci, poskytoval mu také maximální komfort v okamžiku, kdy byl hlavou dolů,“ popisuje Mike Todd, který Felixe obléká pro každý skok. O tento oblek projevila zájem i organizace NASA, která by jej ráda využívala při záchraně astronautů.

Felix Baumgartner překonal řadu rekordů – například největší dosaženou výšku letu balonu s lidskou posádkou (dosavadní rekord 34 668 metrů drželi Malcolm D. Ross a Victor E. Prather od roku 1961), skok z největší výšky nad zemským povrchem (rekordmanem byl od roku 1960 Joseph Kittinger, který skočil z výšky 31 332 metrů) a nejvyšší dosaženou rychlost při volném pádu (dosavadní rekord 988 kilometrů za hodinu držel rovněž Joseph Kittinger).

Skok Felixe Baumgartnera v číslech

Výskok z kabiny ve výšce: 38,969 km

Maximální dosažená rychlost: 1 357 km/h

Doba pádu do dosažení rychlosti zvuku: 34 vteřin

Délka volného pádu: 36,402 km

Doba letu v nadzvukové rychlosti: 30 vteřin

Celková doba volného pádu: 4 minuty a 20 vteřin

Otevření padáku ve výšce: 2,566 km nad mořem, 1,525 km nad zemí

Celková doba od výskoku do dopadu na zem: 9 minut a 18 vteřin

Celková doba od vypuštění balonu do Felixova přistání: 2 hodiny a 47 minut

Minimální teplota (ve výšce 18,203 km): -70,9 stupňů Celsia

 

Připravil Tom Franzki pro TV STAR

Reklama
Reklama