Rusko se chce stát znovu vesmírnou velmocí. Má raketu v rukávě

Ruská vesmírná agentura má nového šéfa – vojáka. A ten má velké plány...
Raketa Eněrgia při startu
Raketa Eněrgia při startu
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Rusko brzy obnoví výrobu supertěžké nosné rakety Eněrgija, která před čtvrtstoletím vynesla na oběžnou dráhu první a zároveň poslední sovětský raketoplán Buran. Na tiskové konferenci v Koroljovu u Moskvy to dnes oznámil Oleg Baklanov, někdejší sovětský ministr strojírenství, který je nyní šéfem strojírenského koncernu Rosobščemaš. Projekt vývoje rakety má podle něj podporu nejvyšších kremelských míst.

Raketa Eněrgija byla ve své době nejmohutnějším aparátem, který se podařilo dopravit na oběžnou dráhu. Nosná raketa, která svými parametry překonala i americké Saturny, startovala podle dostupných informací jen dvakrát. Při prvním startu v roce 1987 vynesla na oběžnou dráhu vojenskou družici Poljus, při druhém v listopadu 1988 raketoplán Buran. Náklady na výrobu obřích nosných raket ale byly tak vysoké, že k dalším startům už nedošlo.

Konkurence pro ISS je na cestě?

Nyní se podle Baklanova kosmická agentura Roskosmos rozhodla staré plány vzkřísit. Pracovní skupina vedená šéfem Roskosmosu Olegem Ostapenkem má "během několika týdnů" najít cestu, jak výrobu nosných raket Eněrgija obnovit. Rusko si od projektu slibuje pomoc při vybudování nové orbitální kosmické stanice, která by byla větší a těžší než nynější ISS. Eněrgija, jejíž nosnost přesáhne 100 tun, má podle Baklanova zajistit i lety pilotovaných posádek na Měsíc a na Mars.

Žehnání raketě

Rusko už ví, co může za katastrofy ve vesmíru: nedostatek modliteb

Nejvyšší státní vedení podle Olega Baklanova obnovu projektu Eněrgija podporuje a chápe úkoly, které má ruský kosmický výzkum před sebou. Kreml v poslední době vyjadřoval s prací Roskosmosu spíš nespokojenost, zejména po neúspěchu několika kosmických startů, které stály státní pokladnu miliardy rublů a způsobily šrámy na prestiži ruského vesmírného programu. V důsledku havárií opustil letos v říjnu místo šéfa Roskosmosu Vladimir Popovkin a novým ředitelem agentury se stal voják Ostapenko.

ČTK

Reklama
Reklama