Rozpočtáři NASA chtějí zrušit misi k asteroidu

Mělo se jednat k nejbližší výlet amerických astronautů dále od Země. Než se projekt dostal na ekonomické oddělení.
povrch marsu
povrch marsu
archiv NASA/JPL

V historii kosmonautiky existuje mnoho předčasně zrušených projektů, v posledních pěti letech jsme se však naučili znovu hledět k nebi s mírným optimismem. Soukromé firmy posílají do vesmíru lodě v bezprecedentních počtech, všechny velké státní agentury se aktivně zajímají o vyslání člověka na Měsíc a Mars. Nadšení se však minulý týden opět střetlo s realitou - nově schválený rozpočet NASA totiž navrhuje, aby agentura zrušila projekt Asteroid Redirect Mission, neboli pilotovanou návštěvu kosmického bludného kamenu. Ta přitom měla být velkou generálkou NASA právě před Marsem.

Jako Armageddon naživo

Asteroid Redirect Mission (ARM) byl, respektive stále ještě je, navržen překvapivě úsporně a efektivně. Jeho technologie se jednou mohou lidstvu mnoho mnohonásobně vrátit - paradoxně možná víc, než bude první cesta člověka k Marsu. Dvoufázová mise totiž v první řadě počítá s vyslání robotické sondy k některému z nejbližších malých asteroidů na oběžné dráze blízké Zemi. Zde by se měl robot do kamene o velikosti několika metrů "zahryznout" a změnou kurzu jej odtáhnout na oběžnou dráhu Měsíce.

Selfie marsovského vozítka

V italských Alpách se zkoumají podmínky pro misi lidí na Mars

 

Robotická fáze byla plánována na prosinec 2021, druhá část - vyslání lidské posádky ke kamenu s pomocí lodi Orion - pak teprve na rok 2026. Astronauti by zde mohli provést jak přiblížení, které nemá v dějinách pilotované kosmonautiky obdoby, tak i trénovat postupy pro marťanské operace. Odebrané vzorky by navíc sdělily zase něco navíc o historii sluneční soustavy, a hodily by se i soukromým společnostem zajímajícím se o asteroidy. K těm se ale ještě dostaneme níže.

Podstatnější než čistá věda je, že ARM měl za relativně nízkých nákladů "v poli" otestovat (a předtím vyvinout) celou sadu kritických technologií. Nejde jenom o praktickou misi Orionu k něčemu jinému, než je Měsíc - což by od roku 1972 konečně posunulo pilotované lety o fous dále - ale i aplikaci postupů, které by jednou mohly Zemi zachránit před dopadem kosmického projektilu. K odtažení asteroidu k Měsíci by totiž byla potřeba jak preciznost, tak výdrž iontových motorů o doposud nevyzkoušené velikosti. Ačkoliv máme za sebou už víc než půlstoletí kosmického programu a celou baterii filmů jako je Armageddon, dodnes neexistuje připravená jediná mise, která by mohla Zemi zbavit malých nečekaných objektů na kolizním kurzu. ARM však mohl být první svého druhu.

Perspektiva dějin

Neméně významná měla být i motivace pro soukromý sektor. Hned několik startující společností, nejvýznamněji Planetary Resources a Deep Space Industries, si dělá zálusk na těžbu vzácných kamenů uvnitř asteroidů. Zatímco na Zemi drtivá většina vzácných nerostů klesla během formování planety vlivem gravitace do jádra Země, a na povrchu tak máme jenom fragment vyvřelin, malé asteroidy jsou co do složení homogenizovanější - jediný menší kámen je tak doslova zlatým dolem.

Soukromníci však prozatím zatím toliko testují základní aparatury a vypouštějí satelity hledajíc vhodné asteroidy. Do prvního šeku, který by jim zaplatil vývoj, zbývá stále nejméně dekáda, ne-li déle. ARM pro ně však mohl být zlomem, který by nastartoval skutečné odvětví kosmického průmyslu - NASA totiž v létě vyhlásila iniciativu ARM-UP, která chtěla po soukromnících navrhnout technologie pro misi agentury. Byla by to dokonalá pobídka, jež mohla nastartovat kariéru budoucích korporací. I to je nyní v ohrožení.

Je samozřejmě možné, že NASA se ještě podaří ARM – dost možná jenom v robotické podobě – ještě nějak zachovat. Nebylo by to však zdaleka poprvé, co se slibně znějící plán nakonec pro nedostatek peněz zvrtne. Ostatně i dnešní podoba programu Orion je vlastně pouze torzem předešlého programu Constellation zrušeného v roce 2009. Ten sice rovněž disponoval lodí Orion a velmi silným nosičem Ares (nynější SLS je mu velmi podobný), jeho ambice na návrat k Měsíci a časový plán letu k Marsu po roce 2020 byl však přesto podstatně fortelnější. Taková je však už perspektiva dějin kosmonautiky – od jaderného motoru NERVA přes nástupce raketoplánů až po základnu na Měsíci či nekonečně plánovanou misi k Marsu je dobré při nynějších optimistických prohlášeních vždy mít na paměti, že úplně stejně smýšleli plánovači i před 50 lety.

Text: Ladislav Loukota

reklama