Před 60 lety byla vypuštěna sovětská měsíční sonda Luna 1

Jako první těleso vyrobené lidskou rukou, které překonalo druhou kosmickou rychlost a které se dostalo do blízkosti Měsíce, se do historie kosmonautiky zapsala sovětská automatická meziplanetární stanice Luna 1.
Sonda Luna 1 vystavená v rámci přehlídky sovětských úspěchů.
Sonda Luna 1 vystavená v rámci přehlídky sovětských úspěchů.
Wikipedia Commons/RIAN archive
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Vypuštěna byla před 60 lety, 2. ledna 1959, a podle původního plánu měla dopadnout na Měsíc. Nakonec ale kolem něj jen prolétla a přešla na heliocentrickou dráhu.

Sonda ve tvaru koule o průměru 90 centimetrů a hmotnosti zhruba 361 kilogramů byla vybavena řadou vědeckých přístrojů. Vzhledem k tomu, že měla rychlost asi o 100 metrů za sekundu vyšší než bylo plánováno, Měsíc nezasáhla. Zhruba po 34 hodinách letu ho minula ve vzdálenosti necelých 6000 kilometrů. Od Země se pak dále vzdalovala a přibližně týden po startu opustila sféru zemské přitažlivosti.

V rámci sovětského vesmírného programu nesoucího název Luna byla v letech 1959 až 1976 do vesmíru vyslána série nepilotovaných výzkumných sond s cílem dosáhnout a prozkoumat Měsíc. Program si připsal několik prvenství i neúspěchů. Luna 9 se například v roce 1966 stala prvním zařízením vyrobeným člověkem, které měkce přistálo na Měsíci. O další tři a půl roku později se po měsíčním povrchu procházel i člověk – americký astronaut Neil Armstrong.

V prosinci 2013 na Měsíci přistál čínský modul Čchang-e 3 s lunárním robotickým vozítkem Nefritový králík. Čína se tak po USA a Rusku stala třetí zemí světa, která na Měsíc dopravila svůj stroj.

ČTK

Reklama
Reklama