Na planetě, kde prší železo, je až 2 400 °C

Někde prší voda, někde kyselina sírová... někde železo!
Ilustrační fotka rozžhavené exoplanety
Ilustrační fotka rozžhavené exoplanety
istock.com

K naší planetě můžeme mít stovky výhrad, ale i přes velká vedra na pouštích a mrazivé podmínky na pólech je to pořád neskutečně komfortní místo.

WASP76-b

Pro laika nesrozumitelná zkratka výše označuje exoplanetu hluboko ve vesmíru. Jak hluboko? Je tak daleko, že by k ní paprsek světla ze Země letěl 640 let. Má vázanou rotaci, takže jedna její polovina je neustále otočena k mateřské hvězdě. Podobně to má Měsíc se Zemí, ale nikoliv Země se Sluncem. My rotujeme tak, že máme v rámci 24hodinového cyklu den i noc, tedy někdy na Slunce vidíme a jindy nikoliv. Pokud bychom navštívili WASP76-b, byli bychom buď pořád ve dne (ve smyslu světla tamní mateřské hvězdy), nebo v noci, záleží na tom, na které polovině planety bychom se nacházeli. Jenže pokud bychom byli na „denní“ straně, nastal by problém s teplotou. A to je velmi mírně řečeno.

Ilustrační fotka exoplanety a jejího slunce
Autor: Thinkstock Ilustrační fotka exoplanety a jejího slunce

2 400 stupňů mimo stín

Na Zemi měříme teplotu „na slunci“ a „ve stínu“. A těm opravdu vysokým, překračujícím třicítku, říkáme tropické. Jak by se asi nazývaly teploty 2 400 stupňů, které jsou na ozářené straně WASP76-b? Na zastíněné je to mnohem méně, pouze 1 500 °C. Na ke hvězdě přivrácené straně je takové vedro, že se tam odpařují i kovy. Bod tání železa je 1538 °C, teplota varu téhož kovu je 2861 °C. „Dalekohled ESO/VLT a přístroj ESPRESSO na observatoři Paranal odhalily na ‚večerním‘ rozhraní páry železa, které silné větry vyvolané velkým rozdílem teplot ženou z denní na noční stranu. Na ‚ranním‘ rozhraní už ale páry scházejí. Nejjednodušší vysvětlení: na noční straně kondenzují a z nočního nebe prší železné kapičky,“ píše se v dubnovém čísle časopisu Vesmír.

Planeta Venuše je ze Země vidět jen před úsvitem nebo po soumraku
Autor: istockphoto.com Planeta Venuše je ze Země vidět jen před úsvitem nebo po soumraku

Informace pocházejí ze studie Nightside condensation of iron in an ultrahot giant exoplanet, kterou uveřejnil prestižní časopis Nature, jenž je považován za jakýsi etalon vědeckého žánru v oblasti přírodních věd. Za zcela s životem se neslučujícími podmínkami pak mimochodem nemusíme až k exoplanetám. Stačí se „zastavit“ na Venuši, kde se mraky skládají z kapiček kyseliny sírové a oxidu siřičitého.

Text: Topi Pigula

reklama