Smutné příběhy opic, které se vydaly do vesmíru: Výjimkou byl jen slavný šimpanz Ham

Lety lidí do vesmíru jsou bezpečnější díky smrti mnoha opic.
Ham – první šimpanz, který se podíval do vesmíru
Ham – první šimpanz, který se podíval do vesmíru
NASA

První byl Albert II.

Prvními živočichy, kteří byli v rámci vesmírného výzkumu cíleně vysláni směrem ke hvězdám, byly mušky octomilky. Cestu přežily, což v prvopočátcích letů s živými tvory na palubě vůbec nebylo běžné. Jejich let zkoumal dopady vesmírné radiace na živočišnou DNA. Prvním primátem byl makak rhesus jménem Albert II. Jeho předchůdce, Albert I. se sice také účastnil výzkumu a byl usazen do rakety, do kosmu ale nedoletěl. Dostal se do výšky „pouhých“ 63 km a během letu zahynul udušením.

Šimpanz Enos se chystá na start
Autor: NASA Šimpanz Enos se chystá na start

Start Alberta II. proběhl 14. června 1949 a jako první primát překročil Kármánovu hranici, která odděluje zemskou atmosféru od volného vesmíru. Podle ní vesmír začíná zhruba ve výšce 100 km nad zemí. Albert II. se dostal do výšky 134 km, nicméně ani on svůj let nepřežil. Raketa během návratu vybuchla zhruba ve výšce 10,7 km.

Malý Joe II.
Autor: NASA Malý Joe II.

Ham

Šimpanz, který později dostal jméno Ham (Šunka) se proslavil, byť o to bezesporu vůbec nestál. Navíc nešlo o skutečné jméno, ale zkratku, akronym ze slov Holloman Aero Medical. Narodil v Kamerunu pravděpodobně v roce 1957 a přes Miami Rare Bird Farm se dostal na leteckou základnu Holloman Air Force Base v Alamogordo, kde dostal přezdívku Chang. Zároveň jeho identitu představovalo číslo 65. „Šunkou“ se stal až posléze.

Jeho osmnáctiměsíční výcvik směřoval k tomu, aby vydržel dlouhodobý pobyt v těsném křesle, kterému výzkumníci velkoryse přezdívali gauč. Ham se stal prvním šimpanzem, který se podíval do vesmíru. Došlo k tomu 31. ledna 1961 v rámci mise Mercury-Redstone 2. Samozřejmě Ham nebyl ani jediný, ani poslední, dokonce nebyl ani první opicí, ale byl prvním lidoopem, což je evolučně o stupínek blíže k člověku. Výsledky z jeho zkušebního letu se aplikovaly při přípravě mise Alana Sheparda, který odstartoval 5. května 1961 v modulu s názvem Freedom 7.

Ham po návratu z vesmíru
Autor: NASA Ham po návratu z vesmíru

Ham se naučil základním ovládacím úkonům. Výcviková metoda byla jednoduchá: když se rozsvítilo světlo, Ham musel udělat jednoduchý úkol. Pokud to udělal špatně, dostal slabou elektrickou ránu do chodidla, pokud reagoval správně, byl odměněn banánovou peletou. Brzy zjistil, jak získat odměnu a vyhnout se elektrickému trestu.

Ham svůj let přežil a následně se stal celebritou v zoologické zahradě ve Washingtonu. Později byl přestěhován do North Carolina Zoological Park. Zemřel 17. ledna 1983 a i po smrti dál sloužil vědě. Jeho kostra totiž byla podrobena dalšímu zkoumání v Armed Forces Institute of Pathology.

Makak jávský, druh, který byl využíván k letům do vesmíru
Autor: Světlana Olejáková Makak jávský, druh, který byl využíván k letům do vesmíru

Vesmírný výzkum stál na opicích i psech

Opic bylo do vesmíru posláno několik desítek, jen NASA jich měla v tréninkovém vesmírném programu kolem čtyřicítky. Samozřejmě nešlo jen o opice, v roce 1951 se vzhůru společně s opicí jménem Yorick vydalo i 11 myší. A kdo by neznal Lajku, sovětskou fenku, která svůj vesmírný výlet také nepřežila (SSSR poslal do vesmíru více psů), nicméně dostalo se jí zajímavé pocty. Její portrét ozdobil rumunskou poštovní známku.

Lajka na rumunské poštovní známce z roku 1959
Autor: Neozoon Lajka na rumunské poštovní známce z roku 1959

Primáti posloužili vesmírnému výzkumu v celé řadě států. USA, SSSR a Čína patří k něm největším, ale své opice měli v raketách i Argentina, Írán nebo Francie. Nejčastěji šlo o druhy makaků – makaka rhesuse, jávského a vepřího –, šimpanze či kotuly veverovité.

reklama