Nouzově přistál na Urale a pak záhadně zmizel. Kosmonaut Volynov překvapil i zkušené záchranáře

První spojení dvou pilotovaných lodí Sojuz 4 a Sojuz 5 ve vesmíru v roce 1969 bylo událostí světového významu. Závěr experimentu ale málem skončil děsivou tragédií, která dokázala, že sovětský člověk vydrží úplně všechno.
Na přistávacích kapslích Sojuzů je průchod atmosférou dobře vidět i dnes (Sojuz TMA-06M, 2013)
Na přistávacích kapslích Sojuzů je průchod atmosférou dobře vidět i dnes (Sojuz TMA-06M, 2013)
NASA

reklama

V lednu 1969 do startu Apolla 11, a tedy přistání prvního člověka na Měsíci zbývá několik měsíců. Američané mají sice v závodě o to, kdo dostane prvního člověka na jiné vesmírné těleso, navrch, Sověti ale vytahují svůj vlastní trumf. Oznámí přelomovou misi – první spojení dvou plavidel s lidskou posádkou ve vesmíru.

Posádka lodí Sojuz 4 a Sojuz 5 - Volynov druhý zleva
Autor: Wikimedia Commons/volné dílo Posádka lodí Sojuz 4 a Sojuz 5 - Volynov druhý zleva

První vesmírná stanice

Lodě Sojuz 4 a Sojuz 5 startují z kosmodromu Bajkonur v jednodenním rozestupu 14. a 15. ledna 1969, následující den v 11:20 se Sojuz 5 pilotovaný velitelem Borisem Volynovem spojí se Sojuzem 4 ve výšce 220 km nad povrchem Země. O 90 minut později Volynovovi dva kolegové přejdou na palubu Sojuzu 4. Spojením obou lodí tak na čtyři hodiny vzniká první vesmírná stanice na světě a zároveň jde o vůbec první „vesmírný přestup“ v historii.

Posílená posádka Sojuzu 4 poté bez problémů se svou lodí přistane na Zemi a o den později 18. ledna 1969 se na návrat domů připravuje i Volynov se Sojuzem 5. Už v tu chvíli je mise považována za úspěšnou a v řídícím středisku v Moskvě začínají oslavovat. Bohužel předčasně.

Umělecké zobrazení spojení lodí Sojuz 4 a Sojuz 5
Autor: Rosskosmos Umělecké zobrazení spojení lodí Sojuz 4 a Sojuz 5

Špatně otočená loď

Aby se Volynov bezpečně vrátil do atmosféry, musí odpojit návratový modul od servisního modulu, ve kterém předchozí tři dny žil. Když ale odpálí výbušné šrouby, které mají modul oddělit, nic se nestane. Servisní modul se neodpojí a Volynovova loď se k Zemi blíží obráceně a do atmosféry se tak noří bez tepelného štítu rychlostí 24 000 km/h. Důsledky jsou zřejmé – bez štítu se nechráněná loď během několika minut roztaví a kosmonaut zahyne.

Sojuz 5 klesající k Zemi se třením rychle zahřeje na 2 000 stupňů Celsia a žhavý plazmový závoj se začíná prokousávat nosem plavidla. Těsnění poklopů se začíná škvařit a Volynov, který na sobě nemá skafandr, cítí rostoucí teplotu. Všechny přístroje v lodi vydávají varovné signály a Volynov si je jistý, že konec přijde během několika okamžiků. Vezme tedy deník a zapíše do něj poslední záznam. Deník si nacpe za záda a doufá, že ho svým vlastním tělem ochrání.

Sojuz 5 vstupuje do atmosféry
Autor: archiv Prima ZOOM Sojuz 5 vstupuje do atmosféry

Kamarádi už se skládali na pohřeb

Koule žhavé plazmy obklopující Sojuz 5 blokuje komunikaci s řídícím střediskem a zděšenému pozemnímu týmu nezbývá než pasivně sledovat Volynovovu loď, jak letí nad Ruskem. Je 2 400 kilometrů mimo kurz a letí plnou rychlostí. Nakonec zcela zmizí z radarů a narazí do Uralu. Volynovovi kolegové na Zemi začínají do čepice vybírat peníze na kosmonautův pohřeb.

Řídící středisko vyšle záchranný tým, který má najít Volynovovo tělo. O několik hodin později objeví záchranáři na zasněženém horském úbočí ohořelou přistávací kapsli. Teplota je mínus 50 stupňů Celsia. To, co najdou, když otevřou poklop, je šokuje – kapsle je nedotčená, ale prázdná. Kosmonaut zmizel.

Kde je kosmonaut?

Záchranný tým se pustí do prohledávání širšího okolí místa havárie a při tom narazí na stopy krve. Předběhli je u kosmického plavidla vlci nebo medvědi? Místo ostatků ale záchranáři objeví lidské stopy. Ty je přivedou do opuštěné sezonní chatrče, kde objeví Volynova. Až na čtyři vyražené přední zuby je kosmonaut v pořádku. Jak mohl Volynov navzdory všem předpokladům přežít návrat do atmosféry téměř v plné rychlosti bez skafandru a funkčního tepelného štítu?

Místo přistání Sojuzu 5
Autor: archiv Prima ZOOM Místo přistání Sojuzu 5

Jeden zázrak za druhým

Následné vyšetřování odhalilo neskutečný sled událostí, které Volynova zachránily před jistou smrtí. V posledních vteřinách před tím, než prohořela příď lodi, se stal zázrak. Zablokovaný zámek na servisním modulu se otevřel, kapsle se narovnala a Volynov si uvědomil, že se možná dožije příští minuty.

Otočka v poslední minutě umožnila Volynovi otevřít brzdné padáky. Jeho potíže ale nekončily – kapsle se prudce točila a padák se zamotal a částečně zhroutil. Zpomaloval loď, ale ne dostatečně. Při běžném sestupu by Volynov použil brzdicí rakety, které by ho zpomalily na rychlost 1,5 m/s. Když se je ale kosmonaut pokusil použít, zážeh se nepovedl. Život mu nakonec zachránil hluboký sníh v místě přistání. V první mikrosekundě po skončení děsivého letu si tak Volynov uvědomil, že přežil.

Volynov se do vesmíru vrátil v roce 1976 s lodí Sojuz 21, která se na oběžné dráze spojila s novou sovětskou orbitální stanicí Saljut 5.

Dokument Neobjasněné případy NASA sledujte on-line na Prima ZOOM.

Byl dosažen limit pro přehrávání

Litujeme, ale na vašem účtu je přehráváno příliš mnoho videí zároveň. Pokud chcete pokračovat v přehrávání na tomto zařízení, prosím, ukončete přehrávání na jiných zařízeních. Více o limitech přehrávání videí na účtech s předplatným najdete na adrese https://ipri.ma/faqbr

Neobjasněné případy NASA (9) - upoutávka

reklama

reklama