Vědci plánují Noemovu archu na Měsíci. Zachovala by téměř 7 milionů druhů rostlin a živočichů

Na Měsíci by se podle vědců měla vybudovat Noemova archa zajišťující přežití milionů živočichů a rostlin.
Měsíc
Měsíc
iStock

reklama

Pandemie koronaviru lidstvu připomněla, jak křehká jeho existence může být. Následky aktuální situace sice nebudou pro přežití našeho druhu fatální, právě virům jsou ale připisovány potenciálně nejrizikovější scénáře lidského bytí a nebytí, když vynecháme dopady asteroidů, erupce supervulkánů či vlastní působení člověka.

Moderní Noemova archa

Proč se tedy nepojistit a nezajistit kromě lidské existence přežití i ostatních živočichů, rostlin a organismů? Jedním z míst, kam by se mohl člověk v případě planetární katastrofy obrátit, je Špicberské globální úložiště semen, kde svůj domov našlo téměř milion vzorků plodin pro následné rozmnožení. Pro všechno ostatní můžeme v budoucnu vyrazit na Měsíc.

Právě tam by mohla být podle vědců z Arizonské univerzity umístěna „Noemova archa“, která by namísto páru každého živočišného druhu uchovávala jejich reprodukční buňky. Vědci vypočítali, že by byli tímto způsobem schopní zachránit až 6,7 milionu semen a živočišných druhů z naší planety.

Tunely pod povrchem Měsíce

Co se týče uskladnění, vědci by pro něj rádi využili nedávno objevené lávové tunely, které se nacházejí přímo pod měsíčním povrchem. Za tímto účelem uplynulých sedm let zkoumali síť 200 průduchů, které byly formovány před miliardami let, když si žhavá láva razila cestu měkkým podložím hornin.

Pozitivní zprávou je, že se průměr těchto tunelů pohybuje kolem 100 metrů, čímž by vznikl dostatečný prostor pro veškerou techniku a mrazicí boxy. Umístění pod povrch by pak celé zařízení chránilo před sluneční radiací, mikrometeority i krutými teplotami na povrchu.  V tunelech je oproti povrchu obvykle konstantní teplota -26 stupňů a v případě zájmu o „lunární archu“ by bylo nutné vybudovat pouze výtahovou šachtu. Tou by se do útrob tunelu transportovaly reprodukční buňky a v mrazicích boxech by na ně mohli dohlížet dálkově ovládaní roboti či ramena.

Zásadní je konstantní teplota

Jejich nejdůležitější činností by bylo kontrolovat, zda jsou semena zmražená na -180 °C a živočišné buňky na -196 °C. V opačném případě by mohlo dojít k jejich poškození a zamezení možnosti další reprodukce. Vědci z Arizonské univerzity zároveň počítají s nižší gravitací a nevylučují, že by mrazicí moduly musely být umístěny v rotačním aparátu. Celé zařízení by pak poháněly solární panely na povrchu. Přitom bude nutné počítat s tím, že na Měsíci den trvá téměř 30 pozemských dnů, přičemž polovinu této doby je tu tma. Vše by ovšem mohly vyřešit baterie připojené ke kryo modulům, zaručující zachování teploty i světla v celém zařízení.

V neposlední řadě je zajímavý také odhad, kolik startů ze Země k Měsíci by muselo být úspěšně provedeno pro vybudování takového komplexu. Nutno ovšem uznat, že v kontrastu se 40 starty za účelem stavby Mezinárodní vesmírné stanice se 250 startů pro lunární Noemovu archu nezdá příliš.

reklama

reklama