Nejvzdálenější objekt naší soustavy oběhne Slunce jednou za tisíc let

Až donedávna držel pomyslný titul nejvzdálenějšího objektu Sluneční soustavy planetoid, který vědci pojmenovali velmi poeticky: Farout. Česky bychom to přeložili asi jako „Hodnědaleko“. V roce 2018 ale astronomové objevili jiný objekt, který je zaujal. Organizace Minor Planet Center mu přiřadila oficiální označení 2018 AG37, a teď, po několika letech pečlivého pozorování, jsou si vědci konečně jistí: Právě tento nově nalezený planetoid strčí Farout hravě do kapsy.

Je opravdu hodně, hodně daleko

Farfarout (tedy v překladu „Hodněhodnědaleko“), jak objektu začali říkat, se pohybuje ve vzdálenosti 132 astronomických jednotek (AU). Astronomické jednotky slouží k měření vzdáleností objektů na oběžné dráze: 1AU je průměrná vzdálenost Země od Slunce, přesně 149 597 870 700 metrů. Třeba Pluto má orbitální vzdálenost „pouhých“ 39AU, Farfarout je tak zhruba třikrát dál než (bývalá) devátá planeta Sluneční soustavy.

Jinak toho astronomové o Farfaroutu bohužel moc nevědí. Povedlo se jim zjistit, že napříč měří zhruba 400 kilometrů, a předpokládají, že většinu jeho povrchu tvoří led. Jeho oběžná dráha je eliptická a trvá mu asi tisíc let, než se otočí kolem Slunce.

Neptunový prak

Zajímavé je, že když je Farfarout ke Slunci nejblíž, pohybuje se zhruba ve vzdálenosti Neptunu. Jejich oběžné dráhy se dokonce překrývají a vědci si myslí, že právě Neptun může za to, že je oběžná dráha Farfaroutu tak šišatá – mohl ho totiž svou gravitační silou z vnitřku Sluneční soustavy odmrštit.

Objev Farfaroutu je tudíž pro odborníky velmi cenný. Nejenže je to další krok k podrobnému zmapování solárního systému, ale možná se díky němu ještě dopátrají odpovědi na zatím nezodpovězené otázky okolo Neptunu.