30. března 2022 09:00

Sonda pořídila nejdetailnější fotku Slunce v historii. Vědce fascinují i další zjištění

Sonda Solar Orbiter (Zdroj: ESA)

Projekt evropské sondy Solar Orbiter má za sebou další obrovský úspěch, když se počátkem března podařilo ke Slunci přiblížit na dosud nejkratší vzdálenost a pořídit unikátní snímek naší žhnoucí hvězdy.

Když byla sonda Solar Orbiter před dvěma lety Evropskou vesmírnou agenturou (ESA) a její americkou kolegyní NASA vypuštěna na dlouhodobou misi kolem Slunce, mezi vědci panovala nemalá očekávání. Úkol byl totiž jasný, pořídit dosud nejdetailnější informace o naší hvězdě, o které toho stále víme až kupodivu málo.

Nejdetailnější snímek Slunce

Projekt Solar Orbiter však zatím dokonale plní svůj cíl, když sonda 7. března pořídila ze vzdálenosti pouhých 75 milionů kilometrů detailní snímky, které dosud lidstvo nikdy nezískalo. Vzdálenost se může vzdát stále velká, nicméně se jedná o pozici zhruba v polovině cesty mezi Zemí a Sluncem. Sonda se navíc v budoucnu chystá ještě blíže. Už v říjnu by se měla k „horkému gigantovi“ přiblížit na vzdálenost pouhopouhých 42 milionů kilometrů, takže nás při hladkém procesu čekají nepochybně další unikátní snímky a informace ze slunečního povrchu.

Za pořízenou fotografií, která má celkem 83 milionů pixelů (9 148 x 9 112 pixelů), stojí dalekohled EUI, který k pokrytí celého prostoru Slunce ze 75 milionu kilometrů potřeboval vzhledem k extrémnímu rozlišení 25 snímků. Celkový obraz, který si můžete ve velikosti 56 MB stáhnout na stránkách Evropské vesmírné agentury a použít ho například jako obří tapetu, je tudíž složeninou menších individuálních snímků.

Sonda se dostane ještě blíž

Solar Orbiter se nyní usadí na oběžné dráze a bude kolem hvězdy dále kroužit a sbírat data. Jelikož má dráha tvar elipsy, bude se sonda – jak již bylo uvedeno výše – i dále přibližovat a největší očekávání bezpochyby vzbuzuje na říjen naplánovaný průlet ve vzdálenosti 42 milionů kilometrů. Už nyní se vědci nemohou dočkat, neboť již současné snímky nabídly mnoho nových informací, které stojí za to prozkoumat.

Dříve pořízené snímky Slunce například ukázaly „malé ohníčky“, které astrofyzik David Berghmans z Královské belgické observatoře v Bruselu označil za synovce slunečních erupcí. Tyto drobné výboje jsou však milionkrát menší a jak detailní zkoumání pořízeného snímku prokázalo, je jimi Slunce doslova poseto a může se podle všeho jednat o nanoerupce, které by mohly vysvětlovat, proč je vnější atmosféra (koróna) Slunce 300krát teplejší než jeho povrch.

Co dalšího sonda zkoumá?

Solar Orbiter ostatně nemá za úkol jen pořizování fascinujících detailních fotografií našeho zdroje světla a tepla. Sonda s hmotností 1,8 tuny má díky desítce přístrojů zkoumat právě i sluneční aktivitu včetně erupcí. Její misí je rovněž zkoumání teploty jednotlivých částí hvězdy, pořízení snímků slunečních pólů a zisk podkladů k vysvětlení, jakým způsobem vzniká koronární magnetické pole či sluneční vítr.

I zde již v roce 2020 vznikly první snímky pomocí polarimetrického a helioseismického zobrazovače (PHI) a data nejsou pro vědce z mateřských agentur o nic méně fascinující. „Magnetické struktury viditelné na povrchu ukazují, že PHI získává data na nejvyšší úrovni,“ hýřil tehdy nadšením Sami Solanki, hlavní výzkumník této části projektu z Institutu Maxe Plancka pro výzkum solárního systému v německém Göttingenu, který předjímal velké bádání, které je stále ještě na počátku.

Zdroj: ESA

Petr Semecký

redaktor FTV Prima, Prima ZOOM

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom