Oblohu rozzáří konjunkce Jupitera a Saturnu. Lidstvo naposledy uchvátila před 800 lety

Hvězdná podívaná na vánoční obloze: Sledujte konjunkci planet, která se před více než dvěma tisíci lety stala legendou měnící dějiny.
Jupiter a Saturn se k sobě zdánlivě přiblíží na vzdálenost pětiny průměru Měsíce
Jupiter a Saturn se k sobě zdánlivě přiblíží na vzdálenost pětiny průměru Měsíce
profimedia.cz

reklama

„A hle, hvězda, kterou viděli na východě, šla před nimi, až se zastavila nad místem, kde bylo to dítě.“ Matoušovo evangelium odkazuje na hvězdu, která je na mnoha betlémech vyobrazená jako kometa. To však bylo dílem až italského malíře a architekta Giotta di Bondone. Podle astronomů byla onou Betlémskou hvězdou konjunkce planet, ke které dojde i letos, a to přesně v den zimního slunovratu – 21. prosince. Jaké je pozadí astronomického jevu, který se zapsal do dějin křesťanství a celého lidstva?

Jupiter a Saturn se potkají každých 20 let

Se zatajeným dechem mohli konjunkci neboli přiblížení planet Saturnu a Jupiteru sledovat lidé před téměř osmi sty lety. Znovu k ní došlo v roce 1623, byla však velmi kvůli blízkosti Slunce špatně viditelná. Zato tento rok slibují astronomové skutečně hvězdnou podívanou. „Planeta Jupiter oběhne Slunce jednou za 11,86 pozemského roku, Saturn se pohybuje ve větší vzdálenosti, takže jeho ‚rok‘ trvá 29,65 let. Zhruba jednou za dvě desetiletí se proto na pozemské obloze sejdou blízko sebe. A někdy dokonce výjimečně blízko sebe! Samozřejmě pouze díky perspektivě, Jupiter od nás bude ve vzdálenosti 762 milionů kilometrů, Saturn asi dvakrát dále,“ uvádí na svých stránkách Astronomický ústav Akademie věd ČR (AsÚ AV ČR).

Konjunkce Saturnu a Jupitera je významnou událostí.
Autor: Astronomický ústav AV ČR Konjunkce Saturnu a Jupitera je významnou událostí.

Pavel Suchan z ústavu přibližuje i výjimečnost tohoto okamžiku, který odborníci spojili s pověstnou Betlémskou hvězdou. Johannes Kepler si v Praze v roce 1604 všiml přiblížení Jupitera a Saturnu a napadlo ho spočítat, jestli se to nestalo někdy v minulosti. Zjistil, že v roce 7 př. n. l. došlo hned ke třem konjunkcím za sebou. Letos uvidíme sice třetinu onoho úkazu, ale bude mnohem těsnější. Tehdy to bylo na dva průměry Měsíce, tentokrát to bude na jednu pětinu průměru Měsíce,“ vysvětluje Suchan s tím, že v roce, kdy se měl narodit Ježíš Kristus, šlo navíc o trojnásobnou konjunkci v souhvězdí Ryb, které je považováno za souhvězdí Židů.

Z předzvěsti katastrof symbolem Vánoc

Podle Matouše měl na základě zářící hvězdy povolat Herodes mudrce a následně je vyslat za nemluvnětem, které mělo změnit běh dějin. Je to pravda? „Astronomové se snaží dohledat úkaz hvězdy, která ukazovala cestu k dítěti, ale rozpor je v tom, jestli šlo o skutečný úkaz, nebo jestli šlo o literární zpracování nějaké situace, tedy spíše symbol. Matoušovo evangelium začalo vznikat až v roce 66 n. l., on nebyl pamětníkem situace a Bůh ví, z čeho vycházel,“ poukazuje Pavel Suchan z AsÚ AV ČR.

Na druhou stranu podle historika umění a prorektora pro tvůrčí a ediční činnost Univerzity Karlovy Jana Royta je symbol hvězdy zcela logický. „Hvězda byla vždy symbolem zrození vládce – dokonce i ve starém Římě psal Tacitus a další historici, že hvězda byla znamením narození císaře, proto spojení s Kristem coby králem.“ O hvězdě má hovořit i pohanský mág Bileám ve 4. knize Mojžíšově. „Vyjde hvězda z Jákoba, povstane žezlo z Izraele.“ Jak se ale z hvězdy, která byla podle astronomů ve skutečnosti  konjunkcí Saturnu a Jupitera, stala kometa?

Kometa nad Betlémem se řadí mezi mýty.
Autor: pixabay.com Kometa nad Betlémem se řadí mezi mýty.

Když v roce 1301 spatřil italský malíř Giotto di Bondone Halleyovu kometu, nikdo netušil, že se z jeho zážitku stane v budoucnu jeden z hlavních symbolů Vánoc. Umělec inspirován kometou ji totiž v roce 1304 použil jako předlohu Betlémské hvězdy ve vyobrazení „Klanění Tří králů“ v kapli rodiny Scrovegniů. „Myslel si, že jde o tu samou kometu, která skutečně zářila nad místem narození Krista, a tak ji tam namaloval,“ popisuje historik Jan Royt, podle kterého dostala Giottova kometa výjimku oproti jiným, které byly považovány za posly špatných zpráv a katastrof. „Lidé ale většinou netuší, že kometa nad Betlémem je vymyšlená. Žijeme v nevědomosti, ale kouzlu Vánoc to stejně neubere,“ míní Pavel Suchan.

Nejlepším vybavením jsou oči

Pokud si nechcete nechat toto „těsné setkání“ planet ujít, astronomové doporučují na nic nečekat a za jasného počasí po západu Slunce už stát na nejbližším kopci. Už kolem půl páté odpoledne je budete moci najít nízko nad jihozápadním obzorem. Je třeba pamatovat na to, že planety zapadají už v 18.30, takže vyvýšené místo nestíněné stromy či budovami je ideální. A když si vezmete dalekohled s velkým zorným polem, nejen, že zahlédnete obě planety najednou, ale s nimi i čtyři Jupiterovy měsíce, Saturnův prstenec a Saturnův největší měsíc – Titan.

Saturn a Jupiter se předvedou 21. prosince.
Autor: pixabay.com Saturn a Jupiter se předvedou 21. prosince.

Vánoční obloha však není jen o mimořádných událostech. I laikům toho může hodně nabídnout. Jak se ale v nepřeberném množství hvězd vyznat? Paradoxně nám k tomu může pomoci světelné znečištění, které je podle Pavla Suchana z Astronomického ústavu AV ČR hrobem hvězdné oblohy. „Když je ale vidět méně, tak jsou vidět nejjasnější hvězdy, a to nám usnadní orientaci,“ vyjmenovává Suchan body na obloze, které jsou součástí tzv. zimního trojúhelníku a kterými by měl každý pozorovatel začít – hvězdy Castor a Pollux v souhvězdí Blíženců, Prokyón v Malém psu a Sirius ve Velkém psu, hvězda Rigel v souhvězdí Oriona, Aldebaran v souhvězdí Býka a Capella ve Vozkovi.

„Souhvězdí si lidé vymysleli, aby se domluvili a orientovali na obloze a my musíme přijmout souhvězdí, která už jsou stanovená. Krásným příkladem je Velký vůz, což je vlastně součást Velké medvědice. Zatímco my tomu říkáme Velký vůz, tak Američani tomu říkají Velká naběračka. Takže kdybychom si každý udělali své souhvězdí, tak se nedomluvíme,“ dodává Suchan.

Noční obloha skýtá úchvatnou podívanou.
Autor: pixabay.com Noční obloha skýtá úchvatnou podívanou.

A jaká je nejlepší výbava pro začátečníka? „Oči. Na obloze se dá očima vidět spousta věcí. Dnes je možné si koupit robotický dalekohled za 80 tisíc korun, kam naťukáte, kterou chcete vidět planetu a on vám ji najde. Ale je to jako s navigací v autě – bezpečně dojedete do cíle, ale vůbec netušíte, kudy člověk jel, co mohl vidět po cestě, což nás odvádí od celkového pohledu na oblohu,“ vysvětluje Pavel Suchan.

Pouhým okem ale můžeme vidět mnohem víc, než „jen“ hvězdy a souhvězdí. Pokud nejste ve městě, kde oblohu ozařují světla, můžete vidět překrásnou Mléčnou dráhu, nejjasnější mlhovinu naší oblohy schovanou v meči Orionu nebo galaxii, která je od nás vzdálená zhruba 2,5 milionů světelných let – tu najdete v souhvězdí Andromedy. Kromě otočné mapky oblohy a mohou dnes v orientaci pomoci také různé aplikace pro mobilní telefony, které vám ukážou, na jaká souhvězdí se právě díváte nebo určí hvězdu, nad kterou si lámete hlavu.

reklama

reklama