Havárie rakety s kosmickou lodí Sojuz MS-10. Co se vlastně stalo?

Ambiciózní start rakety s kosmickou lodí Sojuz MS-10 nedopadl před pár měsíci podle představ. Osud dvoučlenné posádky byl v ohrožení. Co se tenkrát přesně stalo?
Start rakety Sojuz-FG s lodí Sojuz MS-10. Kde byl problém?
Start rakety Sojuz-FG s lodí Sojuz MS-10. Kde byl problém?
Wikipedia Commons/NASA

reklama

11. října loňského roku odstartovala raketa Sojuz-FG s pilotovanou kosmickou lodí Sojuz MS-10. Let probíhal standardně až do anomálie při oddělení postranních urychlovacích bloků, kvůli čemuž musela loď přejít do záchranného režimu.

Sojuz-FG: Osvědčená raketa

Jako už desítky let vynášela kosmickou loď raketa z rodiny nosičů Sojuz. Ty za sebou mají několik tisíc startů v mnoha variantách, které se však od sebe z konstrukčního hlediska 1. a 2. stupně v podstatě neliší. V současné době Rusko využívá dvě základní varianty a to Sojuz-2, jenž existuje v několika verzích. A dále právě Sojuz-FG využívaný krom jiného především pro vynášení stejnojmenných pilotovaných kosmických lodí Sojuz a nákladních lodí Progress.

Sojuz-FG do inkriminovaného letu startoval celkem 63x a vždy úspěšně. Na výšku měří 49,5 m a při startu váží 305 t. Spodní část tvoří, jak je to u raket Sojuz obvyklé, jeden centrální stupeň a k němu připojená čtveřice urychlovacích bloků (značených B, V, G a D) o délce 19,6 m. Ty se po vyčerpání pohonných látek oddělují a následně ještě zhruba 162 sekund hoří pouze raketový motor stupně centrálního. U něj opět po vyčerpání pohonných látek dochází k oddělení a následně zážehu horního stupně, který dopravuje kosmickou loď na oběžnou dráhu.

Raketa Sojuz-FG při cestě na rampu. Kolem centrálního stupně je dobře vidět čtveřice postranních urychlovacích bloků.
Autor: Wikipedia Commons/NASA Raketa Sojuz-FG při cestě na rampu. Kolem centrálního stupně je dobře vidět čtveřice postranních urychlovacích bloků.

Obvyklý let k Mezinárodní kosmické stanici

Start rakety Sojuz-FG s kosmickou lodí Sojuz MS-10 byl další z celé řady letů k Mezinárodní kosmické stanici. Na palubě byla dvoučlenná posádka ve složení Alexej Ovčinin (velitel) a Nick Hague (palubní inženýr).

Ke startu rakety s pilotovanou lodí došlo 11. října v 8.40 světového času z kosmodromu Bajkonur. Let probíhal podle všeho standardně až do okamžiku, kdy došlo po vyčerpání pohonných látek k plánovanému oddělení oné čtveřice postranních urychlovacích bloků. Že něco zřejmě není v pořádku, bylo jasné téměř okamžitě. Přímý přenos ukazoval, že s kosmonauty oddělení neobvykle trhlo, načež obraz zamrzl. Za další se divákům neukázal známý Koroljovův kříž – útvar vykreslený po správném oddělení všech čtyř bloků od centrálního stupně rakety.

Krátce nato vydal řídící počítač pokyn ke spuštění mimořádného stavu. V ten okamžik už nešlo o to vynést loď s kosmonauty, ale zajistit jejich záchranu…

Záběry ze startující rakety

Náraz do centrálního stupně

Co se tedy vlastně stalo? V čase T+117,8 sekundy letu došlo po vyčerpání pohonných látek k zahájení sekvence oddělení čtveřice postranních bloků od centrálního stupně rakety. V případě bloku D ovšem nedošlo k jeho „odstrčení“ od centrálního stupně, o což se stará ventil na kyslíkové nádrži. Na místo toho se tento postranní blok sesunul podél centrálního stupně, zhruba v čase T+121 sekund jej zasáhl, poškodil jeho nádrž a způsobil odchylku.

V čase T+122 sekund vydal řídící počítač pokyn ke spuštění mimořádného stavu, čímž došlo ke startu sekvence vedoucí k deaktivaci rakety Sojuz-FG a zároveň spuštění záchranného systému lodi Sojuz s kosmonauty. Bezprostředně poté došlo k zážehu dvou párů raketových motorů na tuhé pohonné látky, které odnesly přistávací a orbitální modul od rakety. Záchranou věžičku už v ten okamžik nebylo možné využít, protože byla odhozena podle plánu ještě před odpojením urychlovacích bloků.

Animace toho, co se vlastně stalo

V bezpečné vzdálenosti od rakety pak došlo k oddělení návratového modulu s kosmonauty od orbitální sekce. Návratový modul s kosmonauty, kteří zažili přetížení 6,7 G, přistál po 1189 sekundách letu zhruba 400 km od místa startu.

Vadný senzor

Bezprostředně po havárii se rozběhlo vyšetřování s cílem zjistit, proč k ní vlastně došlo. Vyšetřovatelé v tomto případě přesně věděli, v případě jakého z postranních bloků nedošlo ke správnému oddělení a zároveň měli k dispozici videozáznamy. Využít mohli i nalezený urychlovací blok, který byl údajně v dobrém stavu. Nebylo proto už žádným velkým překvapením, když se zjistilo, že za havárii může senzor – přesněji jeho špatné zapojení, kvůli kterému nedošlo k otevření ventilu a bezpečnému odklonění od centrálního stupně.

Shledání kosmonautů s manželkami
Autor: Wikipedia Commons/NASA Shledání kosmonautů s manželkami

Rakety Sojuz se tedy mohly vrátit do služby poměrně brzy. Už 24. října vynesla raketa ve variantě Sojuz 2.1b z kosmodromu Pleseck vojenskou družici Lotos-S1. V listopadu pak opět Sojuz 2.1b vynesl navigační družici systému GLONASS, Sojuz-STB meteorologickou družici a především v polovině měsíce vynesl Sojuz-FG nákladní loď Progress MS-10. A protože všechny lety byly úspěšné, bylo možné už 3. prosince přistoupit k vypuštění kosmické lodi Sojuz MS-11 s trojčlennou posádkou.

Text: Michal Polák

reklama

reklama