Družice, která nejspíš přežije lidstvo

Nejstarší družice Země straší na orbitě už půl století, dalších 300 let ještě bude…
Družice Vanguard možná přežije celou civilizaci
Družice Vanguard možná přežije celou civilizaci
NASA
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Nejstarším umělým tělesem vyrobeným člověkem, které stále obíhá kolem Země, je americká družice Vanguard 1. Vlastně už je to jen pár desítek let mrtvý vesmírný odpad…

Vanguard 1 v současnosti drží absolutní rekord v délce pobytu ve vesmíru mezi všemi zařízeními, které kdy odstartovaly ze země. Na orbitě se pohybuje už přes padesát let a za tu dobu má na svém kontě už přes 200 tisíc obletů Země, což představuje více než 10 miliard km. Jen sondy Pioneer a Voyager vypuštěné v 70. letech urazily při svých letech za hranice Sluneční soustavy delší vzdálenosti. Vanguard 1 je ve vesmíru dokonce tak dlouho, že v době jeho vypuštění ani neexistoval americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA). Ten byl zřízen až v polovině roku 1958, tedy několik měsíců po startu nosné rakety s Vanguardem 1 na palubě.

Družice Vanguard - Obrázek 1
Autor: NASA Družice Vanguard - Obrázek 1

Nejstarší kosmický odpad jménem Vanguard 1 ovšem klidně může NASA dokonce i přežít a s ním i několik lidských generací. Díky jeho vysoké eliptické oběžné dráze totiž odborníci předpokládají, že do hustých vrstev atmosféry by se měl zřítit teprve za nějakých 300 let! A to se původně měl stát vůbec první umělou družicí Země. První start družice programu Vanguard s označením TV3 se totiž měl podle plánu uskutečnit 3. prosince 1957. Jak je však známo, do vesmíru se jako první dostal sovětský Sputnik 1

Program Vanguard odstartoval už v roce 1955 na popud americké námořní výzkumné laboratoře NRL za přispění americké vlády a NACA (Národního poradního výboru pro letectví, což byl předchůdce NASA). Program měl přivézt na svět satelity určené k výzkumu fyzikálních jevů spojených s naší planetou. První Vanguard měl velikost většího pomeranče, který vážil asi 1,5 kg. Měl posloužit jako technologický demonstrátor pro ověření chování satelitu při startu a letu trojstupňové nosné rakety i během vlastního pohybu na oběžné dráze. Vedle toho měl ověřit možnosti měření různých fyzikálních veličin a jevů během letu po orbitě. Pro přenášení dat a řídících povelů sloužilo 6 antén, které vyčnívaly z kulového těla Vanguardu 1, na jeho povrch pak konstruktéři umístili miniaturní sluneční kolektory, které nabíjely palubní baterie. Vanguard 1 tak drží další primát, byl totiž prvním satelitem využívajícím sluneční energii pro svou činnost.

První pokus o start

Jak již bylo řečeno, Vanguard 1 se měl jako vůbec první lidský satelit podívat do vesmíru 3. prosince 1957. Jenže onoho dne panovalo nad startovacím komplexem LC-18A na mysu Canaveral bídné počasí. Start byl tedy odložen o tři dny. Jenže ani 6. prosince 1957 se Vanguard 1 nezapsal do dějin jako první družice vypuštěná z planety Země. Nosná raketa se i s ním po startu vznesla jen pár metrů nad zemský povrch a pak se scéna změnila v ohnivé peklo. Raketa se zřítila, a to vše před zraky milionů diváků. Start totiž přenášely i televizní stanice.

Tento neúspěch v přímém přenosu vynesl Vanguardu 1 u amerických novinářů nejrůznější přezdívky odvozené od názvu prvních sovětských satelitů, tak se v titulcích amerických novin objevila posměšná označení jako Kaputnik, Flopnik, Oopsnik či Stayputnik. Nepodařený první start si můžete prohlédnout na přiloženém dobovém videu. Vanguard 1 si svůj reparát, tentokrát už úspěšný (zachycený na dalším videu), odbyl 17. března 1958. Předstihl jej nejen Sputnik 1, ale i Sputnik 2 a dokonce i americký Explorer 1.

Satelit pak posloužil k několika vědeckým zkoumáním. Například odborníkům ukázal, že Země není symetrická koule, testovalo se na něm i spojení s nejrůznějšími pozemními radiovými stanicemi atd. Díky solárním panelům a bateriím jeho vysílač fungoval více než šest let, satelit se definitivně odmlčel v květnu 1964. Od té doby je tichým společníkem Země a stal se postupně nejstarším odpadem na zemském orbitu společně s třetím stupněm rakety, která jej tam vynesla.

Vanguard 1 tak představuje vzácný relikt pravěku pozemské kosmonautiky, a tak není divu, že už se objevily úvahy, že by se mohl stát vítaným přírůstkem některé muzejní sbírky. I když v národním leteckém a vesmírném muzeu v Chantilly ve Virginii jeden Vanguard 1 je (jde o záložní kousek, který se vesmíru nikdy nepodíval), v USA se začínají objevovat plány na dopravení Vanguardu 1 zpět na Zemi pomocí některé z budoucích dálkově řízených robotických lodí. Vypadá to tedy, že si těch 300 let nejstarší dosud existující družice ve vesmíru nakonec neužije.

 DP

Reklama
Reklama