Chystá se kilometrový kosmický teleskop

Kilometr široký teleskop? Fantazie nebo fantazmagorie?
Hubbleův teleskop
Hubbleův teleskop
twitter/blasmolina.name ‏

reklama

Až (snad) v roce 2020 definitivně odstartuje Webbův kosmický teleskop, jeho zrcadlo o velikosti 6,5 metrů nabídne oproti Hubbleovu teleskopu skoro třikrát větší plochu. I to však možná bude v relativně dohledné době banální pokrok ve srovnání s novou odvážnou astronomickou iniciativou NASA. Ta by ve vesmírném prostoru ráda aplikovala principy nafukovacích konstrukcí a vybudovala v kosmu teleskop o velikosti jednoho kilometru.

Není teleskop jako teleskop

Takový systém by mohl disponovat třikrát větším průměrem a až desetkrát větší sběrnou plochou než obří pozemský radioteleskop v Arecibu – a sbírat by mohl viditelné i infračervené záření. Kilometrový vesmírný teleskop (Kilometer Space Telescope, dále KST) by měl takové schopnosti, že by jediný pixel dnešního celého snímku kupy galaxií v Peci mohl zobrazit se stejnou kvalitou a detailem, s jakou dnes pozorujeme mnohem bližší Magellanovo mračno.

hluboký vesmír okem Hubbleova teleskopu
Autor: FOTO: NASA hluboký vesmír okem Hubbleova teleskopu

Princip takto obrovského kosmického teleskopu spoléhá na dvojici experimentálních technologií – zrcadlo samotné bude zřejmě rozkládací a mělo by operovat na podobném principu jako odrazivé sluneční plachetnice. I ty totiž operují s postupně se rozvíjející konstrukcí. Zákryt zrcadla pak bude využívat nafukovacích konstrukcí ne nepodobných modulu BEAM, který je testován na Mezinárodní vesmírné stanici. Většina aparatur zpracovávajících signály a vysílající je na Zemi pak bude umístěna mimo teleskop v separátním modulu opodál. S nejnovějšími nosiči jako Falcon Heavy či vyvíjenými superraketami jako SLS nebo BFR není představa vypuštění konstrukce o podobné velikosti – zvláště spoléhá-li na postupné automatické rozestavění ve vesmíru – nikterak

přehnaná.

Srovnávejme srovnatelné. Jenže nic podobného neexistuje

Srovnání s Hubbleovým či Webbovým kosmickým teleskopem je samozřejmě poněkud nefér – tyto teleskopy jsou v zásadě konzervativní. KST je oproti tomu natolik šíleným nápadem, že je i samotná realizace velkou neznámou. Odpovědět na to, zdali je možné KST postavit a za kolik, by ale měla druhá fáze pilotní studie NASA. Ta usiluje o sestavení malého demonstrátoru a testování, jakou zobrazovací kvalitu by podobné zrcadlo mohlo mít. Teprve poté se uvidí, co dále. KST by však v případě úspěšné konstrukce mohl otevřít zcela novou éru astronomie – sliboval by například detailní spektrografickou analýzu vzdálených exoplanet. Postup při jeho vývoji by navíc měly i sekundární užití. NASA samotná obhajuje vývoj možností zároveň vyvinout nástroje pro budování rozsáhlých slunečních plachetnic.

Srovnání toho, co vidíme teď s tím, co bychom viděli
Autor: NASA Srovnání toho, co vidíme teď s tím, co bychom viděli

Kdy? To nikdo neví.

Za jak dlouho se dočkáme této nádhery? To je prozatím doslova ve hvězdách. V první řadě je KST momentálně čistě teoretický návrh – jestli se NASA rozhodne investovat peníze za konceptuální zvažování, není prozatím známé.

Je možné, že agentura sáhne po jednodušším a ověřenějším projektu, popřípadě své astronomické snahy omezí. Minulý návrh rozpočtu na příští rok takto již skoro zařízl teleskop WFIRST, který má pracovat po boku Webba. Konečný rozpočet sice s WFIRST nakonec počítá, ale jeho osud byl již skoro zpečetěn.

Hubbleův vesmírný dalekohled
Hubbleův vesmírný dalekohled

I pokud by se ale NASA stavbu KST nakonec jala realizovat, pravděpodobně v ceně několika miliard dolarů, od konceptu k vypuštění by mohly uběhnout desítky let. Zmíněný připravovaný Webbův kosmický teleskop byl konceptuálně připravován od roku 1989. Jeho definitivní design byl jasný od roku 1999.

Vypuštění bylo původně plánováno na rok 2007. Realita však měla odlišný názor, a Webbův teleskop tak kvůli nezměrným technickým problémům a překročení rozpočtu nyní vyhlíží start na rok 2020. Tou dobou od první ideje, která k němu vedla, uplyne 31 let. Pokud se mezitím nedočkáme dalšího odkladu.

Teleskop k velikosti jednoho kilometru je tak prozatím krásný sen, v NASA však panuje malá chuť opakovat chyby přípravy Webbova teleskopu, a dílem i proto byl skoro zrušen WFIRST. Nehledě na kilometrový průměr tak nakonec bude zázrakem už jen to, když se NASA rozhodne dát KST doopravdy zelenou.

Text: Ladislav Loukota

GALERIE NEJKRÁSNĚJŠÍCH FOTEK:

Tohle je jen maličký zlomek toho, co zatím bylo objeveno

reklama

reklama