Američané chtěli vystřelit atomovou bombu na Měsíc. Jaké by byly následky masivní exploze?

Američané chtěli v době studené války ukázat Sovětům, že se jich musí bát. Demonstrací síly mělo být odpálení atomové zbraně na Měsíc.
Co by se stalo, kdyby atomová bomba zasáhla Měsíc?
Co by se stalo, kdyby atomová bomba zasáhla Měsíc?
iStock

reklama

Měsíc je fascinující objekt. Vídáme ho každou noc na obloze, pokaždé můžeme sledovat jen jednu jeho stranu a nebýt jej, spousta věcí by na Zemi nefungovala. Tajuplný, zádumčivý Měsíc lákal lidstvo od nepaměti a dobýt se jej podařilo až v minulém století. Američané, kteří jako první zapíchli do povrchu Měsíce svou vlajku, ale měli ještě divočejší plány a na konci padesátých let přemýšleli, zda by bylo možné vyslat směrem k Měsíci atomovou bombu. Proč, ptáte se? Jednak, aby demonstrovali svou sílu a převahu nad Sovětským svazem. A také, aby aby měli jistotu, že budou případně schopní zničit vojenské základny svých protivníků.

Ani na jeden scénář nedošlo, ale skutečně se mohl zhmotnit jako výsledek studie a plánu nazvaného Projekt A119. Vznikl v roce 1958 a nad rámec ryze vojenských cílů měl dát vědcům příležitost sledovat, jak by probíhal nukleární výbuch na tělese, které je mnohem menší než Země a nemá atmosféru. Zrušen byl v lednu 1959, kdy letectvo Spojených států seznalo, že rizika převažují nad přínosy a zároveň by mohlo odpálení bomby ohrozit či výrazně ovlivnit tehdejší plány na let k Měsíci, a dokonce jeho kolonizaci. Přesto je ale zajímavé – alespoň na úrovni počítačových modelů a teorie – podívat se na takový výbuch a zjistit, jak by se pravděpodobně lišil od poměrně rutinního odpálení atomové bomby na Zemi.

Mnoho rozdílů kvůli absenci gravitace

S názornou, leč zjednodušenou ukázkou přichází kanál Kurzgesagt, který připomíná pozadí původních myšlenek Projektu A119 a dále popisuje dopad bomby a dění v jednotlivých milisekundách. Vědecký kanál popisuje scénář, ve kterém by na povrchu Měsíce explodovalo masivní termonukleární zařízení, a co by to znamenalo pro pozorovatele z řad astronautů, obíhající satelity, vesmírné stanice a lidi na Zemi. V úvahu bere Kurzgesagt atomovou bombu o síle 100 megatun TNT, což je přibližně dvojnásobek nejsilnější odpálené bomby na Zemi. Video vysvětluje, že kvůli chybějící atmosféře by byl průběh výbuchu jiný, než na jaký jsme zvyklí. Nejenže by nevznikl žádný hřibovitý mrak či rázová vlna, ale každý, kdo by výbuch sledoval, by pravděpodobně dostal smrtelnou dávku ionizujícího záření.

Výbuch by také pravděpodobně vymrštil měsíční trosky do širokého okolí, protože kvůli nižší gravitaci se měsíční kameny a prach snáze vymaní z měsíční gravitace. Byly by uvolněny do vesmíru s tím, že by zasáhly Zemi a vytvořily mikrometeorický déšť viditelný na noční obloze. Stejné mikrometeory by představovaly nebezpečí i pro družice a vesmírné stanice, což je další z mnoha rizik probíraného scénáře. Co se týče Měsíce, výbuch by se šířil po povrchu do té doby, dokud by mu samovolně nedošla energie, což by ale ve skutečnosti netrvalo příliš dlouho. Pozorovatelé ze Země by navíc byli schopní vidět záblesk, který by se přibližně podobal rychlému shoření meteoritu v atmosféře, nic dalšího by se ale nestalo.

Vzhledem k hmotnosti měsíce a velikosti potenciální bomby by došlo k silným zemětřesením, která by se postupně šířila celým Měsícem. Pokud by na povrchu stály nějaké budovy, měly by značný problém otřesům odolat a co hůř, na povrchu by ulpěla radiace z navrátivších se kusů vymrštěných trosek Měsíce. Jak ale říkají vědci z Kurzgesagt, v průběhu jednoho roku by radiace poklesla na přirozenou úroveň a s Měsícem by mohli astronomové a astronauti opět nakládat jako před výbuchem. Po zásahu bomby by pak na povrchu zbyl jen další kráter, který by vypadal identicky jako další desetitisíce kráterů, kterými je Měsíc zvrásněn.

reklama

reklama