Astronauti, kteří poletí na Mars, budou jíst vlastní výkaly

Některé vesmírné vychytávky vypadají dost neuvěřitelně.
Jsme na Marsu
Jsme na Marsu
NASA

Nevzdávejte svou plánovanou kariéru astronauta, není to tak hrozné, jak to zní. Astronauti budou podle nové studie zkrátka využívat i zbytkové živiny obsažené v recyklovaných výkalech.

Pijí vlastní moč, zeptejte se proč

Stejně jako moč kosmonautů je recyklována zpět na pitnou vodu, jejich výkaly mohou mít už brzy významnou roli při udržování jejich krmení. Nová studie zveřejněná v odborném časopise Life Sciences in Space Research popisuje proces, kterým by biologické odpady mohly přispět k výrobě (lehce) pikantnějších potravin.

S tím, jak vědci hledají možnost podnikat stále delší kosmické cesty, ukazuje se, že jedním z největších problémů, které je třeba vyřešit, je nalezení zdroje potravy. Cesta na Mars a zpět by trvala přes 500 dní. Naložit tak obrovské množství kvalitních zásob by zabralo většinu kapacity kosmické lodě. Nejvíc to omezuje velikost posádky – zásoby pro čtyřčlennou by neusnesla žádná kosmická loď, menší posádka je zase riziková.

Porovnání Země a Marsu
Autor: NASA Porovnání Země a Marsu

Recyklace jídla?

Kdybychom ale dokázali vytvořit systém, který by astronautům umožňoval nepřetržitě využívat čerstvé potraviny, mohlo by to vést k úspoře prostor v kosmické lodi – a současně by to mohlo poskytnout posádce spolehlivý zdroj výživy i poté, co by přistáli na novém světě.

Teoreticky by mohl hrát silnou roli lidský odpad – neboli výkaly. V současné době je lidský odpad na ISS uchováván jen krátkodobě; dokud není celá jeho „zásoba“ vyhozena do atmosféry, kde pak shoří jako meteor. Má to logické důvody: NASA nechce riskovat v tomto malém, uzavřeném prostoru nebezpečné mikroby. Ale to znamená, že by astronauti nemohli v budoucnu používat živiny, jako je například dusík, které uvolňují naše výkaly. Ty by totiž mohly hnojit půdu, v níž by si astronauti pěstovali potravu.

Budou žížaly důležitými osadníky na Marsu?
Autor: GFDL 1.2 Budou žížaly důležitými osadníky na Marsu?

Tato myšlenka samozřejmě není vůbec nová, objevila se už ve slavném románu Marťan, který byl nedávno velmi úspěšně a kvalitně zfilmován. V něm hlavní hrdina využil právě zmrzlé výkaly svých kolegů, aby si mohl na neúrodném Marsu vypěstovat brambory. Ve skutečnosti s něčím takovým NASA ani jiné kosmické agentury zatím ani neexperimentují, pravděpodobnost, že se tak nechtěně podpoří množení nebezpečných patogenů v blízkosti zdroje potravy, je zkrátka příliš vysoká.

Hlavně se neotrávit bakteriemi

Chcete-li bezpečně používat (lidské) výkaly, musíte nejprve najít způsob, jak z nich zachytit živiny a současně neotrávit posádku bakteriemi. A právě na tom nyní jako první pracují vědci z prestižní Penn State University – řeší problém, jak získat ty užitečné plyny z našich výkalů pro další použití. Velmi rychle si uvědomili, že pěstovat brambory je vlastně nesmysl.

Většina energie na výrobu potravin v uzavřeném prostoru (jako je kosmická loď) se totiž spotřebuje právě na růst rostlin, nikoliv na plody těchto rostlin, které by pak lidé mohli jíst. Místo toho experti z Penn State chtějí izolovat z lidských výkalů dusík a metan; ty pak použijí pouze na krmení bakterií. Těch se bude dát vypěstovat takové množství, že vznikne sice nepříliš chutná a vizuálně nevábná hmota, která však bude mít dostatečné množství živin.

"Jaké by to bylo pro astronauty? Nemám tušení, "reagoval spoluautor studie Christopher House, profesor na Penn State. "Zní to tak lákavě…" Jeho tým chce bakterie pěstovat na biofilmech, vzniknou tak jakési plástve, které už rovnou budou obsahovat ideální množství potravy třeba pro jednu snídani.

Pravděpodobně by tyto „amarouny“ nemohly sloužit jako primární zdroj kalorií, ale biomasa s vysokým obsahem bílkovin by mohla fungovat jako užitečný doplněk k primárnímu zdroji potravy. Prozatím je tento systém teprve ve fázi plánování, k reálnému testování by mohlo dojít nejdříve za několik let.

Text: MK

reklama