K Zemi letí obří asteroid, NASA zveřejnila datum možného střetu. Jak velké škody by napáchal?

NASA sleduje asteroid Bennu dlouhodobě jako potenciální hrozbu života na Zemi a nyní určila přesné datum, kdy je možné, že ke kolizi mezi ním a naší planetou skutečně dojde.
Pokud by asteroid dopadl při současné velikosti, způsobil by naprostou katastrofu
Pokud by asteroid dopadl při současné velikosti, způsobil by naprostou katastrofu
Getty Images

reklama

NASA od roku 1999 pozoruje asteroid Bennu, respektive planetku z Apollonovy skupiny známou jako 101955 Bennu, která je zařazena na seznam potenciálních hrozeb pro naši planetu. Odborníci z NASA byli schopni poměrně rychle spočítat, že je Bennu na kolizní trajektorii se Zemí, což by s ohledem na velikost popisovaného asteroidu mohl být problém.

Dopad by byl drtivý

Jeho průměr totiž činí 490 metrů, takže by v případě zachování svých aktuálních rozměrů dopadl na Zemi silou přibližně 1 200 megatun TNT, což odpovídá například 12násobku síly termonukleární pumy Car-bomba, tedy nejsilnější zbrani v historii lidstva, která kdy byla odpálena. Ještě lepší kontext pak nabízí odhad souhrnné síly všech jaderných zbraní na světě, která činí přibližně 1 460 megatun TNT.

Dost ale strašení. Dopad na Zemi by byl pochopitelně ovlivněn mnoha faktory. Včetně důležitého průletu atmosférou, který vyvolá obrovské tření a asteroid Bennu by nepochybně o část své hmotnosti přišel. I tak ale k nárazu dojít může a NASA díky programu OSIRIS-REx neustále zpřesňuje své odhady. Ty zprvu jen vágně označovaly za možné okno srážky rozmezí let 2021–⁠2300, po více než dvouletém zkoumání asteroidu pomocí zmiňované sondy OSIRIS-REx však NASA přichází s konkrétním datem, které považuje za nejrizikovější. Jde o úterý 24. září 2182, které z výsledků studie vzešlo jako den, během něhož může při pravděpodobnosti 1 : 2 700 dojít ke srážce. Pravděpodobnost, že ke srážce dojde kdykoliv do roku 2300, je pak vyjádřena jako 1 : 1 750.

Způsob výpočtu označuje vedoucí studie Davide Farnocchia jako nejpřesnější v historii NASA, čímž podtrhuje význam OSIRIS-REx a podobných programů. Sonda se totiž pohybovala v těsné blízkosti asteroidu značnou dobu, během které dokonce přistála na povrchu, odkud odebrala vzorky pro další studii na Zemi. Následný výpočet finální trajektorie pak vzal v potaz i sílu, kterou sonda vyvinula při svém startu z povrchu, což byl ale ve skutečnosti jen jeden z mála faktorů, které brala NASA v potaz.

Výpočet trajektorie ovlivňuje řada faktorů

Velkou roli sehrává například Slunce zahřívající stranu asteroidu, která však po rotaci na odvrácené straně chladne a uvolňuje infračervenou energii schopnou nepatrně trajektorii ovlivnit. Bennu je rovněž aktivním asteroidem, který emituje malé, přibližně 10centimetrové úlomky, a i ty mohou dráhu letu ovlivňovat. Nemluvě pak o gravitaci větších těles, kolem kterých Bennu prolétá, případně solárním větru nebo planetárnímu prachu.

Pokud ke srážce asteroidu se Zemí skutečně dojde, naplní se tak přibližně 100 000letá pravděpodobnost a Bennu po sobě může zanechat až 7kilometrový kráter. Opět ale není brána v potaz ztráta hmotnosti při průletu atmosférou, která závisí nejen na velikosti objektu, ale také jeho složení a pochopitelně hustotě, což bude předmětem dalšího zkoumání, až OSIRIS-REx dorazí zpět na Zemi.

reklama

reklama