Velikonoční tradice napříč světem – jak se slaví v různých zemích?

Tuzemské velikonoční tradice jsou dobře známé. Možná už ale nevíte, jak se nejdůležitější křesťanské svátky i na jiných místech světa. Některé zvyklosti jsou totiž hodně podivné...
Milujete Velikonoce?
Milujete Velikonoce?
pixabay.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Přestože už více než měsíc před samotnými svátky můžeme zděšeně pozorovat záplavy zajíčků a zdobených vajíček, Velikonoce opravdu nejsou jen o komerci. Na spoustě míst po celém světě se jedná o příležitost, jak oslavit Ježíšovo zmrtvýchvstání, a to prostřednictvím nejrůznějších zvyklostí a tradic, o nichž jsme často ani neslyšeli. Jaké jsou ty nejzajímavější z nich?

Severské zvláštnosti

Ve Skandinávii můžeme v období Velikonoc sledovat hned několik tradicí, které nám přijdou přinejmenším podivné. Finské děti kupříkladu chodí ulicemi a žebrají. Hlavy mají omotané šátky a obličej umazaný od sazí. K tomu mají u sebe konvice na kávu, košťata a vrbové větvičky. Tyhle garderoby jsou směsicí švédské tradice čarodějnic a ortodoxního zvyku žehnat příbytkům pomocí vrbových proutků. V západních částech země tisíce jezer je též zvykem zapalovat vatry, které údajně mají odehnat čarodějnice, létající na košťatech mezi Velkým pátkem a Velikonoční nedělí.

To Norové zůstávají spíše nohama na zemi. Jejich Velikonoce neobsahují tolik nadpřirozena, spíš jsou spojeny s tím, co severské země obecně milují – detektivní příběhy. Od dvacátých let totiž pravidelně každý rok vycházejí takzvané Paaskekrimmen čili velikonoční thrillery. Pro Nory je zřejmě téma Ježíšova vzkříšení málo zapeklité, tak si ho musejí ozvláštnit poctivými kriminálkami. Inu, proč ne.

Velikonoce procházejí žaludkem

V jihofrancouzském Hauxu si umějí svátky užít opravdu opulentním způsobem. Během Velikonočního pondělí totiž na náměstí připraví obří omeletu! A když píšeme obří, myslíme to vážně – na její přípravu padne kolem 4500 vajec a dokáže spolehlivě nakrmit až tisícovku lidí. A proč se tohle vlastně děje? Podle tradice totiž tímto městem mašírovala Napoleonova armáda a slavnému vojevůdci místní vejce tak chutnala, že nařídil, aby obyvatelé shromáždili všechna vejce a pro armádu z nich připravili omeletu. Na Velikonoční pondělí si pak všichni tuto zajímavou historickou událost připomínají.

Ukázky tradičních velikonočních kraslic
Ukázky tradičních velikonočních kraslic
Staročeský Velikonoční jarmark v Toulcově Dvoře v Praze

Až za oceán

Souostroví Bermudy má také svojí lokální specialitu. Pojídání mazanců a koláčů z tresky zas tak zábavně nezní, pouštění draků však ano. Místní pověst vypráví o britském učiteli, kterému se nedařilo dětem v nedělní škole vysvětlit vzestup Ježíše Krista do nebe. Vyrobil proto draka v typickém tvaru kříže, aby dětem naznačil, jak se Ježíš mohl vznést. A od té doby je Velký pátek na těchto atlantických ostrovech neodmyslitelně spojen s pouštěním draků.

Víte, kde se vzala americká tradice, že sladkosti a vajíčka přináší velikonoční zajíček? Datuje se do 18. století, kdy ji za oceán přivezla němečtí imigranti do Pensylvánie. Zajíci a vajíčka mají totiž jasnou symboliku znovuzrození a plodnosti. A dekorace vajec sahá až do 13. století a údajně souvisí s tím, že vejce byly zakázaným jídlem během půstu. Jejich zdobení a následná slavnostní konzumace tak ohraničily období pokání a půstu.

V tomhle článku, kde si ukazujeme některé zahraniční zvyklosti, nemá smysl podrobně rozebírat tuzemské tradice, ovšem vězte, že z pohledu jiných zemí se naše pomlázky a polévání vodou řadí mezi ty nejvýraznější a nejneobvyklejší rituály!

Text: MS

Klobouky na Velikonočním ostrově

Proč mají sochy na Velikonočním ostrově klobouky? Další záhada odhalena!

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Tento článek najdete v těchto speciálech