16. dubna 2019 11:03

Svatý týden v ateistickém Česku?

Svatý, tedy pašijový týden si užijeme mimo jiné státním svátkem. Co vlastně znamenají jednotlivé dny před Velikonočním pondělím?

Velikonoce: křesťanské svátky na ateistickém základě

To máme štěstí, že Krista ukřižovali zrovna na jaře. Být to v zimě, tak ty Velikonoce nebudou nic moc,“ zažertoval jeden z žáků ostravského gymnázia a vtipně tak vyzdvihl pointu, že část velikonočních zvyklostí se váže k celé plejádě jarních rituálů. Dívky se polévají (což by v zimě skutečně nebylo příjemné) a šlehají mladými, sotva rašícími proutky, které by se v prosinci či lednu opravdu špatně sháněly. Velikonoce, jak je známe v dnešní podobě, jsou jen napasované na „pohanské“ (z křesťanského úhlu pohledu) zvyky a rituály, které se přizpůsobily tak, aby se daly využít v současné věrouce.

Hladovění před Velikonocemi

Čtyřicetidenní půst, který končí právě velikonočním veselím, má být upomínkou na hladovění Ježíše v poušti, kde byl, mimo jiné, pokoušen satanem. Půst se v křesťanském smyslu netýká pouze zdržení se jídla a zřeknutí fyzických slastí (alkoholu, sexu), ale naopak by měl zvýšit projevy duchovních hodnot. To znamená věnovat almužnu potřebnému či více se zaměřit na konání dobrých skutků.

Květná neděle

Květná neděle je šestou a zároveň poslední nedělí postní. Podle výkladu má připomínat nejen slavný vjezd Ježíše do Jeruzaléma, ale i zprávu o jeho umučení. Ta se připomíná při bohoslužbách. Mimochodem právě tady se dá dohledat původ názvu Pašijového týdne – latinský výraz pro utrpení je totiž passio. Název nedělního svátku je odvozen od květů, jimiž bývají kostely vyzdobeny a které mají připomínat palmové větve, jimiž lid vítal Ježíše.

Modré pondělí

Začít pondělí velkým úklidem není sice zrovna něco, na co by se člověk v dnešní uspěchané době těšil, nicméně tradice velela, že předvelikonoční Modré pondělí (někdy se mu říkalo i Žluté) odstartovalo týden právě uklízením.

Šedivé úterý

Už samotný název naznačuje, že se nejednalo ani o hodovní veselí, ani žádnou zásadní liturgickou záležitost, ale o den, kdy se měl vymetat prach a mělo se pokračovat v pondělních pracích.

Samometná středa

Aby bylo na svátky, kdy se čekají návštěvy, řádně uklizeno, sáhlo se k pracem, jež nebyly na denním pořádku. Takovouto činností bylo například vymetání pavučin a sazí z komína, odtud pravděpodobně pochází název samometné středy. Někde se nazývá též Škaredá s odkazem na den, kdy Jidáš žaloval na Ježíše. A žalovat, tedy udávat, přece vůbec není hezké. Zároveň se v tento den lidé více měli jeden na druhého usmívat, tedy „nebýt na sebe škaredí“.

Zelený čtvrtek

Český přívlastek Zelený byl převzat z němčiny, kde zkomolením původního názvu Greindonnerstag (lkavý čtvrtek) vznikl Gründonnerstag (Zelený čtvrtek). Podle pověry se v tento den jedla zelená strava, aby byl člověk celý rok zdravý. O Zeleném čtvrtku se při liturgii naposledy rozeznívají kostelní zvony a utichají až do velikonoční vigilie. Zvony totiž, opět podle mýtů, „odlétají do Říma“. Právě tady je potřeba hledat oblíbenost nejrůznějších řehlaček a hrkačů, které mají úlohu zvonů nahradit.

Dovolme si malý úkrok stranou. Zelená, respektive jednobarevná strava se následně stala základem jedné z mnoha (ne)funkčních diet, protože jíst jídlo podle barev a nikoliv podle nutričního složení je asi stejně moudré, jako si kupovat auto podle barvy a nikoliv podle výkonu a užitkové hodnoty. Zvyku jíst jen zeleninu poněkud odporuje jiný zvyk Zeleného čtvrtka, a to pečení a pojídání velikonočního pečiva zvaného Jidáše (pečivo ve tvaru J, potřené medem). Kdo si je dal, měl být zdravý, což ale spíše souvisí s onou výše zmíněnou zeleninou.

Velký pátek

Tento den je z hlediska věrouky naprosto zásadním, neboť v něm mělo dojít ke Kristově popravě ukřižováním. Zároveň ale nejedna pohádka vypráví o tom, jak se v tento den otevírají hory a vydávají své poklady a tajemství, takže Velký pátek je dnem mýtickým. Není náhodou, že se o Velkém pátku pořádají výlety na české s mýty spojené hory Blaník a Říp. To ovšem znatelně usnadňuje fakt, že den je státním svátkem, který celodenní putování umožňuje. Státní svátek plní i další důležitý faktor. Nemělo by se pracovat, jenže v dnešním globalizovaném světě už něco takového není možné. Lékaři, hasiči, řidiči MHD, aut i vlaků… a celá plejáda dalších povolání si prostě pracovní výpadek dovolit nemohou. V neposlední řadě by v tento den nemělo docházet ani k žádným půjčkám, což čeští lichváři jen velmi neradi slyší. Velký pátek by měl být o pohodě.

Bílá sobota

Pečou se beránci, ať už ti z těsta, nebo ti skuteční z masa a kostí. Tradiční sladké pečivo ve tvaru beránka je jen náhražkou skutečného zvířete. Beránek je symbolem čistoty, nevinnosti, poslušnosti a v přeneseném slova smyslu i symbolem Ježíše. V dobách předkřesťanských byl v mnoha kulturách obětním zvířetem. Beránky mimo jiné obětovali Izraelité jako připomínku a poděkovaní za své vysvobození z egyptského otroctví. I v křesťanském světě je Kristova smrt pojímána jako oběť a odtud se vžilo jeho pojmenování beránek boží (Agnus Dei). Na Bílou sobotu se ještě nehoduje, ale pokud se někdo rozhodne ke křtu, nastal pro něj z hlediska liturgického ten ideální den. Zároveň se barví vajíčka a pletou pomlázky a všichni se těší na přicházející vyvrcholení Velikonoc.

Velikonoční pondělí

Kdo by se alespoň jednou v životě neúčastnil pomlázky! Šlehání děvčat nejlépe vrbovými proutky jim má dodat sílu, svěžest a krásu do dalšího roku. Evidentně se jedná o oslavu jara, přičemž Velikonoční pondělí je dnem, který následuje po neděli Zmrtvýchvstání Páně. Každoročně se opakující cyklus s jarním probouzením přírody byl křesťanskou církví mytologizován a dán do souvislostí s Kristovým vzkříšením, přičemž právě vzkříšení je úhelným kamenem křesťanské věrouky.

Text: Topi Pigula

Topi Pigula

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom