Proč slavíme letošní Velikonoce jindy než o Velikonocích? A věděli jste to?

Velikonoční neděle se slaví první neděli po prvním jarním úplňku. Ten byl letos 21. března, jenže Velikonoce slavíme takřka o měsíc později. Tady je vysvětlení.
Velikonoční vajíčka jsou někdy malá umělecká díla
Velikonoční vajíčka jsou někdy malá umělecká díla
pixabay.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Kdy je první jarní den?

Na první pohled to vypadá jako stupidní otázka – první jarní den je přece 21. března. Jenže astronomové měří mnohem pečlivěji než „lidová moudrost“ a letos nastala jarní rovnodennost ve středu 20. 3. v 22.58. V zásadě se dá říci, že jarní rovnodennost se v průběhu staletí pohybuje mezi 19.–21. březnem daného roku. Například v jaro roce 1666, o kterém ještě bude řeč, začalo v sobotu 20. března v 8.44.

Kdy se slaví Velikonoce?

Tak jako v případě prvního jarního dne, tak i v případě Velikonoc existuje jasné, byť trochu pohyblivé datum. Začátek jara není určen ani tak kalendářem, jako církví, která ho na Nikajském koncilu v roce 325 ustanovila napevno na 21. březen. Od začátku astronomického jara se tedy může až od dva dny odchýlit. 

Kde se stala chyba v roce 1666?

Ještě jednou si připomeňme definici data Velikonoc: Velikonoční neděle se slaví první neděli po prvním jarním úplňku. A vraťme se do onoho výše zmíněného roku 1666. Psal se 20. březen a těsně před sobotní devátou ranní začalo jaro, zatímco úplněk byl tentýž den jen o řadu hodin později, konkrétně v 18.01. Takže z logiky věci by se Velikonoce měly slavit první neděli po úplňku, tedy hned další den, 21. března. Jenže se slavily až 25. dubna, tedy o 35 dnů později. 

A kde se stala chyba letos?

Otázkou je, zdali takzvaný cyklický úplněk budeme považovat za chybu. Velmi zjednodušeně řečeno, místo toho, aby se Velikonoce konaly po prvním jarním úplňku, konají se po prvním cyklickém jarním úplňku. To zahrnuje pro laika poměrně složitý výpočet, který zohledňuje pro člověka „nevyrovnanost“ vesmírných cyklů. Ostatně ani rok nemá přesně 365 dnů, nýbrž o necelých 6 hodin více. Pro fandy přesných čísel to je tropický rok o délce 365 dnů 5 hodin 48 minut 45 sekund, což se jednou za 4 roky eliminuje přestupným rokem.

Letošní Velikonoce taky nejsou po prvním jarním úplňku. Jaro letos nastalo 20. března 21.58 a úplněk byl o den později. Takže astronomické Velikonoce spadají na 24. března. Naštěstí pro dívky polévané vodou je tady nekaždoroční, leč periodicky se opakující cyklický úplněk, který letos vyšel na 18. dubna, a tak se letos dočkáme Velikonoc sice později, ale v teplejším klimatu 21. dubna. Takhle to dopadá, když se víra setká s přírodními cykly a matematicky přesnými astronomy.

Text: Topi Pigula
 

Tento článek najdete v těchto speciálech
Reklama
Reklama