Získáme superschopnosti? S umělými chromozomy je to možné!

Dodatečný pár umělých chromozomů slibuje být zlomem v medicíně i vylepšování lidských schopností.
Superman v Metropolisu
Superman v Metropolisu
Wikimedia Commons
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Lidská rasa se uměle vylepšuje již delší dobou – vynálezy jako brýle či očkování jsou toho nespodným důkazem. Do hledáčku lékařů se však v poslední době dostává i možnost upravovat samotné lidské DNA. Populárně vědecký web io9 si o tématu promluvil s doktorem Gregory Stockem, autorem knihy Redesigning Humans: Choosing Our Genes, Changing Our Future (Přestavba lidí: Vyberme si geny, změňme si budoucnost) a došel k tomu, že potenciál umělých chromozomů je v pravdě pohádkový.

Genová terapie na obzoru

Chromozomy platí za stěžejní plány naší genetické struktury. Běžný model zástupce lidského plémě disponuje 23 páry chromozomů, různé variace v tomto počtu pak mají za následek nepříjemné poruchy – může jít o Downův syndrom či jiná genetická onemocnění. Stock však vidí značný potenciál v možnosti dodat naším tělům umělé chromozomy. A tyto by dle něj vůbec nemusely být ke škodě.

Skrze umělé chromozomy by totiž doktoři měli být schopní funkce těchto vypínat a zapínat podle potřeby, popřípadě je i nadále vylepšit. Umělé chromozomy by tak bylo možné aktivovat pouze v jistém věku, a jindy ponechat zcela inertní. Takové úpravy by byly výhodné například pro posílení obranyschopnosti starších jedinců, zároveň by dle Stocka nehrozilo, že by umělé chromozomy neblaze ovlivnily vývoj osoby v mládí. Stock se nebojí ani potenciálních vedlejších efektů, ačkoliv aplikaci samotné by dozajista musely předcházet dlouhé klinické testy.

Ideální Stockovou vizí by byla možnost dodat přídavný pár chromozomů a tak vytvořit kontrolované prostředí. Jde o protiklad proti běžně chápané genové terapii, u níž se genetická informace vkládá do již existujících chromozomů, a může tak v původním prostředí vést k nečekaným efektům. Nový pár chromozomů by něčemu takovému předešel.

DNA

DNA, Foto:

 

Připravte se na superschopnosti

Pokud si mnete ruce v očekávání superschopností, asi vás nepotěší, že dodatečné chromozomy by (alespoň dle současné úrovně medicíny) bylo třeba dodat in vitro, čili ještě před narozením jedince. Umělé chromozomy by se přesto měly vyznačovat dědičností, a vylepšené schopnosti by tak byly předávány z generace na generaci.

Potenciální aplikace umělých chromozomů přitom fušuje do řemesla utopickým vizím o dokonale zdravých jedincích. Teoreticky by tato genová terapie mohla vylepšit imunitní systém, zpomalit vliv stáří, zlepšit paměť i fungovat jako "očkování" proti AIDS a některým formám rakoviny. Futurologové jdou ještě dál a přinášejí schopnosti spatřit ultrafialové světlo či možnost vidět ve tmě pomocí echolokace. Obavy nemusejí mít dokonce ti ze čtenářů, kteří si momentálně nehoví v embryu – potenciálně by mělo být možné vkládat krátké genetické sekvence o podobném účinku i do dospělých jedinců.

FOTO: Thinkstock

Co se dá zjistit z jednoho nedopalku: DNA prozradí i tvář člověka

Jako jindy platí, že máte-li něco podobného za science fiction, je nutno připomenout, že vkládání umělých chromozomů bylo úspěšně vyvinuto již roku 1997 a od té doby našlo domov v laboratořích po celém světě. Je nasnadě, že i při "pouhém" rapidním vylepšení odolnosti vůči nemocem by terapie skrze umělé chromozomy vyvolala u řady lidí podobnou vlnu odporu, jako se v poslední době stalo u očkování. Avšak při tom, jak je současná lékařská věda zakoukaná do genové terapie, je u aplikace otázkou, kdy k ní dojde, nikoliv zdali k ní dojde.

Zajímá-li vás původní text v jeho celém rozsahu, můžete sáhnout rovnou po Stockově knize.

Reklama
Reklama