Výroba nadčlověka: Temná vize, nebo skvělá budoucnost?

Člověk proti přírodě. V současnosti je běžné zdůrazňovat, zvláště mezi samozvanými bojovníky za práva planety Země, že technologie stojí proti životnímu prostředí. Často se však daří vynálezy s přírodou propojit. A tak vznikají úžasná díla.
Kyborgové představují příklad propojení živého a umělého. A o tom je i bionika.
Kyborgové představují příklad propojení živého a umělého. A o tom je i bionika.
istockphoto.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Přesně tak o tom přemýšlí vědci, kteří se věnují oboru, jemuž se říká bionika. Ačkoli se jedná o mladý obor – funguje jen něco málo přes padesát let – jeho principy zkoumali vynálezci a badatelé již mnohem dříve. Využití prvků z živé přírody pro vývoj technologií uhranulo už třeba Leonarda da Vinciho, jehož letecký stroj byl inspirován pohybem ptáků a především netopýrů. Asi těžko budeme tohoto mýty opředeného všeuměla považovat za zakladatele dalšího vědního oboru, avšak příklad mistra Leonarda nám ukazuje, jak příroda fascinuje člověka od nepaměti. A také to, jak jsme se od ní odklonili – da Vinci totiž varoval, že pokud nebudeme vycházet z mistrovsky vymyšlené přírody, naše konání je odsouzeno k nezdaru.

Pýcha a nadřazenost

V historii ještě chviličku zůstaneme, neboť nám ukazuje, že povzdech průkopnického Leonarda došel naplnění. V postavách renesančních učenců Galilea Galileiho a Reného Descartesa se příroda, potažmo celý materiální svět redukovaly na pozorovatelné fenomény, z nichž je člověk vlastně vyčleněn. Zřejmě odtud se proto táhne určitá nadřazenost, s níž na přírodu nahlížíme. Člověk se totiž z řady přirozených biologických procesů dokázal vymanit. Vytvořil totiž vlastní společnost (příště si třeba můžeme říci něco o nízké porodnosti v bohatých státech) a na této pýše pak po několik staletí stavěl vědecké poznatky. Jak se však v průběhu 20. století začalo čím dál výrazněji ukazovat, takový přístup je dlouhodobě neudržitelný. Nyní se tak začínají prosazovat koncepty, které nahlížejí na člověka jako na součást ekosystému. A od takových myšlenek byl už jen krůček ke vzniku bioniky jako takové.

Temná vize nadčlověka

Základní tezí bioniky je, že člověk nemusí objevovat nové přístupy, aby zlepšil současné technologie. Při důkladném studiu živé přírody totiž můžeme řady jejích principů využít. Aniž bychom si to uvědomovali, s bionickými technologiemi se denně setkáváme: v boxu 5 + 1 zásadní vynález bioniky najdete přehled nejzásadnějších vynálezů, k nimž vědce inspirovala Matka příroda. Kromě toho známe i řadu fascinujících aplikací ve světě fiktivním: tak například RoboCop či Darth Vader. Ano, nejen oblíbený policejní kyborg z 80. let, ale i jedna z nejslavnějších záporných, byť smyšlených postav. Protetické končetiny, speciální oblek a maska totiž dokázaly křehkou schránku Dartha Vadera nejen udržet při životě, ale dokonce z něj udělat téměř nepřemožitelnou mašinu na zabíjení. Tak daleko současné technologie (naštěstí) nejsou, ovšem limity lidského těla se stále daří posouvat. A vlastně to dává hluboký smysl. Živé organismy na naší planetě jsou výsledkem zhruba dvou miliard let evoluce, a to už je pořádná porce zkušeností. Tak proč je nevyužít? Poznávací funkce mozku jsou výkonnější než nejmodernější superpočítače, nervový systém překonává v komplexnosti jakoukoli jinou síť, světlo ze slunečního svitu zase rostliny umí využít i se stoprocentní účinností.

Zbytek článku i další texty si můžete přečíst v aktuálním čísle časopisu Prima ZOOM.

Seriál Tajemství bioniky sledujte od 20. ledna každou neděli od 23 hodin.

Nové číslo časopisu Prima ZOOM
Autor: archiv Nové číslo časopisu Prima ZOOM

Text: Mojmír Sedláček

Reklama
Reklama