Vědci vytvořili v laboratoři umělého tvora. Ve hře na Boha vyhráli

Je-li tvoření života spojováno s Bohy, pak se lidstvo v květnu tohoto roku Bohem stalo. Zatím vytvořilo jen mikroba.
Všudypřítomné bakterie začnou svou práci už několik minut po smrti člověka
Všudypřítomné bakterie začnou svou práci už několik minut po smrti člověka
istockphoto.com/ClaudioVentrella
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Vědcům se totiž podařilo vytvořit životaschopnou formu života – v laboratoři.
Mikrob, jehož se podařilo vytvořit, je založený na bakterii Escherichia coli. Normálně se vyskytuje v půdě, ale také v lidských útrobách. Nově vyrobená bakterie z ní sice vychází, ale může se pochlubit radikálně odlišným genetickým kódem, který vznikl v laboratořích Medical Research Council ve slovutném Cambridge. 

Budiž mikrob!

Podle jeho stvořitelů je jeho existence důkazem, že život je schopný fungovat i s omezeným genetický kódem a současně dláždí cestu pro vznik biologických strojů, které budou pro člověka vyrábět na zakázku léky, nové materiály. Anebo mu dají odolnost proti virům, lepší imunitu a poskytnou spoustu dalších možností, jež jsou dnes jen snem nebo obsahem sci-fi filmů. 

Jak vypadá umělý život

Uměle vytvořený genom má 4 miliony základních párů, tedy jednotek genetického kódu vyjádřených písmeny G, A, T a C.  Pokud by ho někdo vytiskl na stránky velikosti A4, zabral by tento kód 970 stan – je to tedy zdaleka nejdelší umělý genetický kód, který lidé kdy vytvořili.

„Zatím bylo zcela nejasné, jestli je možné něco tak složitého laboratorně vytvořit,“ uvedl hlavní autor výzkumu Jason Chin. „A také jsme nevěděli, zda jsou možné tak rozsáhlé změny,“ dodal vědec. Realita byla mnohem lepší, než čekali – vše se podařilo na jedničku.

Zjednodušená verze DNA je zcela životaschopná a může existovat, byť samozřejmě v kontrolovaném a přísně hlídaném laboratorním prostředí. Vědci z ní odstranili vše „přebytečné“, tedy části, které v genetickém kódu neměly co dělat. 

Nově stvořený organismus dostal jméno Syn61 a na první pohled je jiný než klasická E.coli – je o něco větší. A také má jiné vlastnosti, například se pomaleji vyvíjí a pomaleji roste.  

K čemu nám to je

Asi každého napadnou znepokojivé myšlenky, že je to hra na Boha, která se musí lidstvu vymstít. A bioetici i o tomto uvažují. Zatím je ale výroba cíleně upravených mikroorganismů pro lidstvo natolik důležitá, že v praxi jdou tyto otázky stranou. Uměle vyrobené enzymy totiž mohou lidstvu zachránit existenci rovnou mnoha způsoby. 

Už dnes je E.coli využívána v medicíně, ale možnosti uměle vyráběných enzymů jsou téměř nekonečné. Máme problém s plastem: a pracuje se s enzymy, které umí plasty rozkládat. Máme nedostatek ropy: pracuje se s enzymy, které z CO2 umí vyrábět pohonné hmoty. Máme tu odolnost proti antibiotikům: pracuje se na enzymech, které ji porazí. 

Text: Martin Kolář
 

Reklama
Reklama