Transplantace orgánů z nezvyklého úhlu pohledu. Lidské orgány ve zvířatech se pokusí pěstovat Japonsko i Čína.

Pěstování umělých orgánů je sen starý jako medicína sama. Dají se lidské orgány pro transplantace vypěstovat ve zvířatech? Třeba prasatech?
Bude prase zásobárna lidských orgánů?
Bude prase zásobárna lidských orgánů?
pixabay.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

V posledním půlstoletí jsme se sice naučili orgány transplantovat, a nahrazovat tak ty nejhorší případy poškození, ale orgány nové nám bohužel stále nerostou na stromech. V posledním měsíci se však státy východní Asie jako by nemohly předhánět víc ve snaze, aby nám orgány rostly alespoň ve zvířatech. Japonsko i Čína totiž oznámily snahu o vznik plnohodnotné chiméry zvířete s lidskými orgány. 

Potřebujeme orgány pro transplantace

Jako první oznámila svůj záměr vytvořit plně dorostlého "křížence" zvířete a člověka japonská vláda. Přesný termín pro podobné stvoření je "chiméra" – má totiž jít o zvíře, uvnitř něhož vznikne lidský orgán z jiné sady buněk, než z nichž se sestává původní tvor. Hybrid, jak se často v médiích chimérám říká, je poněkud zjednodušující a v zásadě nesprávné označení. 
Chiméry vznikly již v minulosti. V posledních několika letech se takto podařilo vytvořit embryo chiméry člověka a prase, potažmo i člověka a dalších savců. 

Zatímco v případě hybrida by však podobný "mutant" budil dojem například prasete s lidskou hlavou, realita chiméry nemůže být této představě vzdálenější. Cílem není prokřížit DNA celého zvířete, ale toliko vložit do embrya zvířete druhou sadu buněk, z nichž vyroste lidský orgán složený z lidských buněk. Zvíře poslouží toliko jako inkubátor pro jejich vznik, aniž by organismus zvířete byl mutacemi sám postižen. V ideálním případě by podobné pěstování orgánů na míru uvnitř zvířecích chimér mohlo vyřešit nedostatek orgánů. 

Chiméra – zvíře s lidským orgánem

Poněkud kontroverzní etická povaha podobných experimentů doposud vedla k tomu, že několik úspěšně vzniknuvších chimérických embryí bylo do pár týdnů od vzniku vajíčka zlikvidováno. Porodu chiméry a jejího růstu jsme se tak doposud nedočkali. Vědci například pouze studovali, jak chiméru úspěšně vytvořit, anebo zdali do buněk, z nichž vznikne mozek zvířete, nezabloudily lidské kmenové buňky. Nechat plod dorůst si však nikdo netroufl. 
To se nyní má změnit. Japonská vláda schválila plán vědeckých týmů dotáhnout podobné pokusy do jejich logického důsledku. Vláda uvedla, že experimenty mohou probíhat, pokud vědci podniknou kroky, které zabrání vzniku skutečného hybrida. Tedy takového, v němž by původní buňky "unikly" mimo orgán a vedly například ke vzniku inteligentnějšího zvířete. Součástí studia bude i dvouleté sledování zvířat po narození – cílem bude sledovat, zdali lidské buňky v mozku zvířat nepřesáhnou 30 procent hmoty. Což je vzhledem k použité technice vzniku chiméry značně nepravděpodobné. Vyloučí to však až následné testy. 

Čínské prvenství 

Netrvalo víc než pár dnů a japonský plán byl do jisté míry přehlušen novinkami z jiného asijského státu. Tentokrát to byla Čína, kdo oznámil vznik prvního embrya chiméry člověka a opice. Stále se bavíme jenom o embryu, nikoliv chiméře, které bylo dovoleno dorůst, plod tak byl zlikvidován po 14 dnech vývoje. Přesto jde o další milník ve vývoji. Bylo by nicméně snadné z překotného pokroku vinit ambiciózní čínskou vládu, výzkum ovšem v zemi ve skutečnosti provádí španělský vědec Izpisua Belmonte. Právě tomu se podařilo v minulosti vytvořit zmíněnou chiméru lidské tkáně a prasečího embrya. 

Zvíře jako inkubátor orgánů

Nynějším cílem je nové embryo vytvořit s pomocí genového editoru CRISPR. Také tentokrát má tvor sloužit jako inkubátor pro vznik lidských orgánů. Ačkoliv by se čínské oznámení mohlo zdát být reakcí na japonský plán, spíše jde o shodu náhod v rámci stejného výzkumu. Sami čínští vědci paradoxně oznámení vzali velmi chladně, protože v zemi stále panuje moratorium po genové editaci několik dětí, které na konci loňského roku oznámil tým Che Ťien-kchueje na univerzitě v Šen-čenu. 
Pokud následné domácí vězení Che něco prokázalo, pak skutečnost, že čínský režim bude možná vůči podobným novinkám až překvapivě konzervativní. Nicméně, autoritářská Čína je zemí mnoha kontrastů a stejně tak rychle, jako se země vyhranila vůči genovému výzkumu, může také velmi rychle svou politiku obrátit. Zvláště pokud to je konkurenční Japonsko, kdo se najednou nebojí výzkum chimér dotáhnout o krok dále. 

Chiméry vs. biotisk

V letním chimérickém tanci kolem japonsko-čínských prohlášení se však především ztratilo to nejpodstatnější: totiž snaha pokročit ve vývoji chimér jako řešení orgánového nedostatku. Právě pro kontroverzní povahu tohoto výzkumu se v posledních letech zdálo, že orgánová medicína spěje spíše vstříc řešení v podobě biotisknutých orgánů. Ty v posledních letech prudce poskočily ve vývoji a do dekády by možná mohly přijít i s biotiskem užitečným pro běžné vědecké týmy. 

Nyní se zdá, že i možnost pěstování orgánů uvnitř zvířat však chce biotisk dohnat, a možná by oproti němu mohla nabídnout řadu výhod. Pokud se totiž pustíme na tenký led produkce chiméry, mohla by tato cesta biotisk tkání možná i rychle předehnat. Podobné "vštěpy kmenových buněk" byly v minulosti úspěšně demonstrovány a byly to vlastně jenom obavy z negativních ohlasů, co zabránilo výzkumu jít o krok dále. Možná, že jsme mohli touto dobou již mít orgánů dostatek. 
Ať tak či onak, zdá se, že téma chimér, které tváří v tvář biotisku skoro odešlo z výsluní, ještě zažije svůj návrat. Zdali na konci jeho výzkumu v Japonsku, a možná i v Číně, bude řešení nedostatku orgánů anebo velké mrzení, zatím samozřejmě jistě říct nelze. Zatím se však zdá, že bude jenom zajímavé pozorovat další vývoj nenadálé situace!

Text: Ladislav Loukota

Reklama
Reklama