Široký raketový arzenál Číny: Čím hrozí?

Pohrůžka amerického prezidenta z listopadu ohledně možného vypovězení smlouvy INF o zákazu raket krátkého a středního doletu zřejmě nesměřovala jen k Rusku. Od jejího podpisu uplynuly přes tři desítky let, během kterých do dotyčných kategorií zbraní dále investovala Čína. Jaké rakety tedy vůbec má tato asijská země ve svém raketovém arzenálu?

Vyzbrojená Čína

Čína získala své první balistické rakety už na přelomu 50. a 60. let na základě smlouvy o spolupráci se Sovětským svazem. Konkrétně se jednalo o typy R-1 (v podstatě sovětská kopie německé V-2) a R-2 s doletem 300, respektive 600 km.

V případě rakety R-2 Číňané zahájili její výrobu, v čemž už pod jejím novým označením DF-1 pokračovali i po rozkolu se Sovětským svazem. V důsledku toho tak byla Čína také nucena zahájit vlastní vývoj balistických raket. Byť u některých z nich vidíme očividnou snahu o zpětné inženýrství, Číňané získali neocenitelné zkušenosti. Ostatně o stavu vývoje čínské raketové techniky nejlépe vypovídá fakt, že už v dubnu 1970 vypustili kosmickou raketu CZ-1, která vznikla na základě vlastní mezikontinentální rakety DF-4.

V současné době je čínský raketový arzenál překvapivě široký; co do typů, tak jejich variant. Smlouvu INF (Intermediate-Range Nuclear Forces Treaty) o zákazu raket s doletem v rozmezí 500 až 1000 km a 1000 km až 5500 km totiž Spojené státy uzavřely v prosinci 1987 se Sovětským svazem bez účasti dalších zemí. Čína tím pádem až do dnešních dnů není v tomto směru nijak limitována a historicky mohla vyvíjet rakety s libovolným doletem. Ten přitom, jak už to často bývá, vycházel ze vzdálenosti soupeřů – Sovětského svazu, Spojených států a v případě raket kratšího doletu pak samozřejmě Tchaj-wanu.

DF-11: Alternativa raket Scud

Nejmenší z velkých raket v čínské armádě prezentuje v současné době typ DF-11. Vývoj předchůdce této rakety můžeme vysledovat ještě do první poloviny 80. let, kdy Čína začala pracovat na raketě pod označením M-11 určené pro export jako alternativě k taktické sovětské raketě R-17. Oproti ní ovšem pohání M-11/DF-11 raketový motor na tuhé pohonné látky, což značně usnadňuje přípravu ke startu a další postupy.

Raketa DF-11 měří na délku 7,5 m, její jediný stupeň má průměr 0,8 m a při startu váží 3800 kg. Jedinou hlavici o hmotnosti 500–800 kg dokáže dopravit na maximální vzdálenost 280–300 km, v případě modernizované a zároveň prodloužené varianty DF-11A až na 500–600 km. Na místo odpalu je dopravována na kolovém podvozku, který umožňuje rychlý přesun k místu odpalu.

Zhruba před deseti lety se mělo za to, že ve výzbroji má Čína zhruba 700 až 800 těchto raket a k nim 120 až 140 odpalovacích zařízení. Před dvěma roky vyšla informace, že k dispozici má také alespoň 108 kusů raket v novější variantě DF-11A s delším doletem.

DF-15: Zaměřeno na Tchaj-wan

Od roku 1990 má Čína ve výzbroji také raketu DF-15, která vychází ze stejné iniciativy jako DF-11. Jedná se ovšem o samostatný typ rakety, který má už ve svém základním provedení dolet až 600 km. Svým určením má ničit na letištích zaparkované letouny, velitelská centra a další cíle či objekty kritické infrastruktury.

Původní varianta rakety DF-15 na délku měří 9,1 m a její opět jediný stupeň má průměr jeden metr. Oproti tomu prodloužená varianta označovaná jednoduše jako DF-15A na délku měří 10 m a dokáže bojovou hlavici dopravit až na vzdálenost 900 km s odchylkou v rozmezí 30 až 45 m. Číňané šli ale v případě vývoje této rakety ještě dál a v roce 2009 představili variantu DF-15B s komponenty a naváděním zvyšující přesnost zásahu do rozsahu údajně pouhých 5 až 10 m. Poslední známou variantu pak má představovat nepotvrzená varianta DF-15C vybavená hlavicí k ničení zodolněných podzemních objektů.

Podle téměř deset let starých informací má mít Čína ve výzbroji něco mezi 300 až 400 raketami typu DF-15 a k nim nějakých 90 až 110 odpalovacích zařízení. Část z nich má být stejně jako DF-11 dislokována pro případné nasazení proti Tchaj-wanu, který je v dostřelu obou typů.

DF-16: K překonání protiraketových obran

Nakonec poslední z taktických raket, respektive raket krátkého doletu je nejnovější typ DF-16. S jejím vývojem započala Čína až někdy v polovině minulého desetiletí a do výzbroje se dostala teprve před sedmi lety. Oproti DF-11 a DF-15, které má snad postupně nahradit, využívá dvoustupňové konstrukce a jednu až tři bojové hlavice dokáže dopravovat až na vzdálenost 1000 km.

DF-16 na sebe opět poutá nemalou pozornost v souvislosti s Tchaj-wanem. A to kvůli tomu, že má dosahovat vyššího vrcholu dráhy, aby hlavice sestupovala rychleji a byla tak hůře zachytitelná protiraketovým systémem Patriot.

Z rakety DF-16 by podle dostupných informací měla vycházet také raketa označovaná jako DF-17, jež je známa jako nosič čínského hypersonického tělesa. Pokud by se Číně podařilo zavést do výzbroje takovýto typ zbraně, znamenalo by to opravdu velký problém. Současné systémy protiraketových systémů totiž nejsou k ničení takových cílů uzpůsobeny.

DF-21: Zabiják letadlových lodí?

Zřejmě za nejznámější čínskou raketu můžeme označit DF-21, která vznikla netypicky „de-navalizací“ ponorkové rakety JL-1. Její vývoj započal už koncem 60. let a z ponořené ponorky byla poprvé vypuštěna v roce 1982. Začátkem 90. let se už ve své pozemní variantě dostala do výzbroje armády jako první čínská raketa středního doletu na tuhé pohonné látky. Postupem času následně vznikla celá řada modernizovaných a různě specializovaných variant (DF-21, DF-21A, DF-21B, DF-21C, DF-21D) včetně využití nových typů bojových hlavic.

Do povědomí se dostala raketa především ve variantě DF-21D, jíž se přezdívá „zabiják letadlových lodí“ kvůli tomu, že je určena (nepřekvapivě) k ničení letadlových lodí. DF-21 byla dokonce spatřena i pod trupem bombardéru, takže se spekuluje, zda je schopná tzv. vzdušného startu, při kterém by její dostřel zvyšoval o dolet nosného letounu. Někteří nicméně zpochybňují reálné schopnosti této rakety a označují ji vzhledem k vystrašení amerických admirálů za důmyslný „bluf“. Zajímavostí také je, že začátkem roku 2007 byla využita také jako střela k demonstrativnímu zničení vysloužilé čínské meteorologické družice.

Ať už je ale pravda s využitím proti svazům letadlových lodí jakákoliv, svůj smysl raketa DF-21 rozhodně plní. Ve výzbroji by měla být v počtu 200 a více kusů, tudíž se s ní musí počítat.

DF-26: Guam killer

Druhou raketou středního doletu v čínské armádě je DF-26. Oproti DF-21 má dvojnásobný dostřel v udávaný v rozmezí 3000–4000 km, kvůli čemuž se jí přezdívá „Guam killer“, protože má být schopna zasáhnout ostrov Guam.

Raketa DF-26 dvoustupňové konstrukce má 14 m na výšku a průměr 1,4 m s tím, že odhadovaná hmotnost se má pohybovat kolem 20 000 kg. Do výzbroje měla být zařazena teprve nedávno – někdy mezi lety 2015 a 2018. Z toho důvodu nejsou známy žádné přesnější technické údaje ani přesné počty dosud vyrobených kusů. Opět se ale spekuluje nad tím, zda podobně jako DF-21 existuje i ve variantě ASBM (anti-ship ballistic missile) určené proti námořním plavidlům s tím, že podle některých zdrojů už mělo dokonce v roce 2017 snad dojít k testu.

DF-5: K jadernému odstrašení

Nejstarší mezikontinentální a zároveň jedinou raketu vypouštěnou ze sila je DF-5. Její vývoj byl zahájen už v roce 1966, k prvnímu odpalu došlo v roce 1971 a zhruba o deset let později byla zařazena do výzbroje.

Na délku měří DF-5 nějakých 36 m, průměr spodního stupně má přes 3 m a startovní hmotnost dosahuje k úctyhodným 183 000 kg. Jinak se jedná o dvoustupňovou raketu, která je vzhledem k množství paliva schopna dopravovat hlavice na vzdálenost větší než 13 000 km. Není proto divu, že se stala základem hned pro několik čínských kosmických nosičů.

DF-5 v současnosti existuje minimálně ve dvou hlavních variantách. DF-5B může vynášet jednu jedinou, ale zato silnou jadernou hlavici a ve výzbroji by měla být v počtu zhruba 10 kusů. Oproti tomu DF-5B už dokáže vynášet až tři hlavice a opět jich má mít Čína kolem 10 kusů. Před dvěma roky pak vyšly zprávy o tom, že zkouší ještě nejnovější variantu DF-5C, jež už má být schopna dopravovat až deset manévrujících MIRV (Multiple independently targetable reentry vehicle) hlavic.

DF-31: Na dostřel Spojených států

Od roku 2006 má Čína ve výzbroji další mezikontinentální raketu DF-31, která ve výzbroji nahrazuje postarší DF-4. Oproti ní už ale využívá raketových motorů na tuhé pohonné látky a má podstatně větší dostřel, který pokrývá téměř celé území Spojených států.

DF-31 měří v základní variantě na délku 13 m a váží 42 000 kg. První dva stupně mají průměr 2 m, třetí a zároveň poslední stupeň má mít průměr kolem 1,5 m. Jedinou jadernou hlavici má být schopna tato raketa dopravit na odhadovanou vzdálenost 7000–11 000 km, ve své prodloužené variantě pak údajně přes 11 000 km. Přesnost zásahu se má podle různých odhadů pohybovat v rozmezí 100 až 300 m.

Ještě před dvěma roky se udávalo, že Čína má rozmístěno jen kolem osmi raket v základní variantě DF-31 a asi dvacet pět v těžší variantě DF-31A. Zda od té doby došlo k navýšení počtů, není známo. Krom toho ale měla vzniknout varianta označovaná jako DF-31AG nebo také DF-31B vybavená neznámým počten MIRV hlavic.

DF-41: Topol-M po Čínsku?

Úplně nejvyšší kategorii má představovat raketa DF-41. Ta už minimálně svým určením a některými parametry snese srovnání s ruskými raketami Topol či americkou raketou Minuteman.

Ostatně právě ruské raketě Topol je podobná svými rozměry, dostřelem i tím, že má být vypouštěna z mobilního podvozku, raketového sila a navíc i z upraveného vlaku. Na délku měří DF-41 21 m, spodní stupeň má průměr 2,25 m a startovní hmotnost se má pohybovat kolem 80 000 kg. Odhaduje se, že při těchto parametrech dokáže jednu nebo více hlavic dopravovat na vzdálenost až 12 000–15 000 km.

Vývoj DF-41 neprobíhal zcela bezproblémově. Jistou dobu se dokonce spekulovalo o zrušení projektu a přesunu technologií na raketu DF-31A. Po několika testech je už nyní takřka jisté, že Čína vývoj nevzdala a naopak se diskutuje nad tím, zda už DF-41 ve výzbroji je, či v ní bude v nejbližší budoucnosti. Předpokládá se však, že bude vyrobeno jen několik jednotek desítek kusů.

Text: Michal Polák