První autonomní lodě by měly dorazit již příští rok

O autonomních technologiích se mluví stále častěji. Vedle samořídících aut se již generaci mluví i o bezpilotních letounech. V poslední době přibývá i návrhů na samořídící vlaky. Nyní k tomu všemu ale přichází i cosi zcela nového – autonomní lodě, které se stále častěji obejdou bez lidské pomoci. Prozatím smějí samy dokovat. Po budoucnosti, v níž roli námořníků zaujmou stroje, však pokukuje stále více států a společností. A není asi překvapivé, že průlom na poli námořních robotů přinesou zrovna Japonci.

Zatím jenom asistenčně

Z Česka to možná nezdá, námořní doprava však stále hraje v transportu zboží po celém světě významný prim. Transport po moři je až osminásobně levnější než transport po souši. A jediná nákladní loď může unést tolik, co stovky vlaků. Ačkoliv je však mořeplavba stará tisíce let, i v tomto oboru se nejspíše schyluje k další technologické novince – příchodu autonomních lodí. Minimálně v rámci jedné až dvou generací robotické lodě zřejmě nebudou ještě zcela prosté lidí ani zcela častým úkazem. Již nyní však některé jejich novinky přicházejí do praxe. Časem jich bude nevyhnutelně přibývat – a spolu s tím přinesou i nejednu změnu.

Proč jsou v popředí zmínění Japonci?

Ostrovní stát má stále velmi silou přítomnost na moři, zároveň je také na špici technologického vývoje. Obecně se tak předpokládá, že na příchod zdejších autonomních plavidel by mohlo dojít po roce 2020. Zpočátku půjde spíše o menší lodě rybářského či turistického charakteru. Jejich autonomní prvky, podobně jako v případě silničních vozidel, budou rovněž nejprve asistenčního charakteru. První robotické lodě budou například samy manévrovat uvnitř přístavu. I proto budou novinky mnozí vnímat spíše jako rozšíření dosavadních možností, třeba automatické navigace. Postupem času se však roboti dostanou stále častěji ke kormidlu. Jednou z výzev je třeba už samotné dokování. Systém společnosti Yanmar však již delší dobu testuje, jak u mola zaparkuje čistě s pomocí digitálních technologií. Demonstrátor zvládne s menšími plavidly zacouvat zcela bez lidské pomoci. Dokonce se bezpečně orientuje i ve velmi úzkých podmínkách.

Neznamená to, že lidé nebudou na palubách podobných robotů přítomni. Lidská posádka však bude moct být menší a bude mít spíše udržovací charakteru – bude tu přítomná jenom pro případ selhání. Realisticky by taková budoucnost mohla být naplňována kolem roku 2040. Pokud se osvědčí, teprve další generaci poté se nejspíše dočkáme prvních plavidel zcela bez lidské přítomnosti. Je však možné, že prototypy a demonstrátory podobného charakteru vyplují podstatně dříve.

Nejen pro civilisty

Japonsko však v podobném vývoji rozhodně není osamocené. V popředí vývoje a navrhování autonomních lodí jsou i Britové, Norové a Čína. Se svou vlastní robotickou bárkou přišel třeba Rolls-Royce. Alespoň v modelovém designu lodi Electric Blue. Jeho koncept sice počítá s tím, že by na palubě lodi zpočátku byli i lidé, veškeré kabiny pro posádku, a dokonce i můstek jsou však modulárního charakteru. Čím více se technologie bude zlepšovat, tím snáze jejich pozici můžou nahradit kontejnery pro stroje anebo jednoduše místo pro ještě více nákladu.

Autonomní lodě však zajímají i armádu. Nejde ani tak o přípravu pro zcela bezpilotní torpédoborce, křižníky nebo ponorky. Autonomní lodě by však jednou mohly usnadnit zásobování i proměnit podobu "první linie" námořních bitev. Bývaly časy, kdy se do první linie postavily menší lodě, zatímco bitevní lodě či letadlové lodě kropily oponenta zpovzdálí. Jenže i plavidla, která by mohla podobnou úlohu dnes plnit, jsou příliš sofistikovaná a příliš drahá. Levná plavidla bez posádky (popřípadě s minimální posádkou, která by byla stažena v případě plánovaného útoku) by však mohla tuto roli zastat velmi dobře.

Nabízí se navíc možnost, jak s pomocí autonomních lodí rozšířit i taktické možnosti plavidel osazených lidmi. V letectví se dnes očekává příchod bezpilotních stíhacích letadel, avšak nikoliv operujících zcela o své vůli. Namísto toho by příští generace lidských stíhačů mohla mít jednoho či více robotických wingmanů, skoro jako v nějakém zvláštním sitcomu, kde po boku bojuje člověk a stroj. Cosi podobného, ale ve větším, by mohlo změnit i podobu námořních vojenských operací.

Jediný křižník s lidmi by mohly doprovázet dvě menší bezpilotní lodě (v případě nutnosti udržované lidmi), které by přinesly námořnictvu maximum muziky za minimum peněz. Technologický demonstrátor ACTUV již potenciální možnosti bezpilotních plavidel otestoval před třemi roky. A potenciální vývoj vojenských robotických lodí může zpětně vynálezy zásobovat i vývoj lodí civilních. Námořníci z masa a kostí se tedy o své profese zatím obávat nemusejí. Je však dost možné, že jim přibydou nečekaní parťáci.

Text: Ladislav Loukota