Pokojové rostliny pro čistější vzduch? Zbytečná snaha, tvrdí vědci

Pokojové rostliny mají mnoho plusů, ale ten, že čistí ovzduší mezi ně nepatří. Ale ať pokojovky dál zůstávají v našich domácnostech.
Květ begonie
Květ begonie
Foto: Topi Pigula

reklama

Zlidovělý mýtus o čistém vzuchu byl vyvrácen

Pokojové rostliny zdobí lidské příbytky odnepaměti. Kus zeleně lahodí lidskému oku a uklidňuje mysl. Zároveň mezi lidmi panuje domnění, že rostliny mají schopnost zlepšit kvalitu ovzduší uvnitř našich domů. A právě na tohle letité (ne)vědění vědci hledali odpověď.

Potos - popínavá jedůvka
Autor: Foto: Topi Pigula Potos - popínavá jedůvka

Pokojové rostliny selhaly, máme jich málo

V rámci nové studie odborníci z Drexel University přezkoumali tucet starších výzkumů, jejichž trvání přesahuje třicet let. Na základě zjištěných údajů došli k závěru, že pokojové rostliny vzduch v našich domovech zásadním způsobem nečistí. Drtivá většina běžných domácností totiž skrývá pod střechou nanejvýš několik desítek rostlin, což pro efektivní čištění ovzduší absolutně nestačí. 

Nyní trocha čísel na vysvětlenou. Aby měly pokojové rostliny výraznější efekt, pro běžný dům nebo kancelář je zapotřebí něco mezi 10 až 100 rostlinami na metr čtvereční (v závislosti na velikosti a druhu). Teprve poté by se mohl dostavit kýžený účinek, který by teoreticky odpovídal páru otevřených oken (běžné větrání). Nikoho ani nepřekvapí, že takové množství rostlin není v typické domácnosti nebo na pracovišti ani myslitelné. 

Begonie je okrasná listem
Autor: Foto: Topi Pigula Begonie je okrasná listem

Zdravé větrání

Je tedy zjevné, že schopnosti rostlin v květináčích byly značně nadhodnocené. Přirozené větrání je v konvenčních podmínkách zkrátka mnohem efektivnější. "Tohle je už nějakou dobu mylná představa. Rostliny jsou skvělé, ale ve skutečnosti nečistí vzduch dostatečně rychle, aby ovlivnily kvalitu ovzduší vašeho domácího nebo kancelářského prostředí," řekl Michael Waring, docent architektury a environmentálního inženýrství na Drexel College of Engineering. 

Diefenbachie - list světlé variety
Autor: Foto: Topi Pigula Diefenbachie - list světlé variety

Přirozená nebo ventilační výměna vzduchu ve vnitřních prostorách, jako jsou domácnosti a kanceláře, ředí koncentraci těkavých organických sloučenin (např. benzen) mnohem rychleji, než rostliny mohou ze vzduchu extrahovat. Pravidelné větrání našich domácností je přitom velmi důležité. Například při spalování dřeva, uhlí a pohonných hmot automobilů dochází k uvolňování škodlivých chemických sloučenin. „Domácí prach“ tvoří také různé barvy, čisticí prostředky, nábytek a jiné věci. Při jejich dýchání může dojít k podráždění očí, nosu, krku a častým bolestem hlavy. Výjimka se netýká ani rakoviny plic. Jinými slovy, zanedbávání pravidelného větrání je velká chyba. 

Zlidovělý mýtus…

A jak vlastně celý mýtus o pokojových rostlinách vznikl? Tato myšlenka se zakořenila v roce 1989, kdy Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) provedl studii o rostlinách. Jejím účelem bylo zjistit, zda by rostliny mohly na vesmírných stanicích filtrovat chemikálie způsobující rakovinu. Je zkrátka logické, že ve vesmírném prostoru nelze pro vyvětrání otevřít okno. Během experimentu byly rostliny umístěny do vzduchotěsné komory menší než krychlový metr. Ku překvapení všech byly výsledky minimálně pozoruhodné. 

Během jednoho dne bylo až 70 procent toxických látek ve vzduchu rostlinami odstraněno. Háček je ovšem v tom, že uzavřená sterilní komora se od vnitřního prostředí běžných budov podstatně liší. A jak už to tak bývá, postupem času byla celá studie NASA do značné míry vytržena z kontextu do takové míry, až prakticky zlidověla. Nemalou zásluhu si ovšem připsali také obchodníci, kteří těmito zjištěními propagovali své výrobky. A samozřejmě vynechali ty jedovaté...

… už neplatí

Nové závěry se opírají o výpočty CARD (Clean Air Delivery Rate), což je výkonnostní metrika označující schopnost vzduchového filtru redukovat částice kouře, prachu a pylu v rozmezí od 0,10 až 11 mikronů. Lidský vlas má přitom průměr přibližně 100 mikronů. „CADR je standardní metrika používaná pro vědecké studium dopadů čističů vzduchu na vnitřní prostředí, ale mnoho vědců provádějících tyto studie na ni nehledělo…,“upozornil Waring. Autoři svá nová tvrzení demonstrovali tím, že 196 experimentálních výsledků převedli do metriky CADR. Následně vypočítali, že rychlost, jakou rostliny čistily těkavé organické sloučeniny z ovzduší, byla tak pomalá, že výsledky nebyly relevantní. „Je to přesný příklad toho, jak mohou být vědecké poznatky postupem času zavádějící nebo nesprávně interpretované,“ doplnil Michael Waring.

Květináčem za zdravím a pohodou  

Aktuální výsledky však neznamenají, že pokojové rostliny jsou v našich domácnostech zcela zbytečné. Pouhý akt fotosyntézy totiž odstraňuje oxid uhličitý a vrací kyslík zpátky do okolního vzduchu. Ve venkovních prostorách jsou pak kořeny rostlin schopny absorbovat toxické těžké kovy, jako je například olovo. Významných benefitů ale samozřejmě mají mnohem více. V pokojových rostlinách spatřují velký přínos také psychologové. „Zelená“ totiž pozitivně působí na naši náladu a psychické zdraví, které je pro lidský život nesmírně důležité. Častokrát důležitější než to fyzické… 

Text: Petr Smejkal

reklama

reklama