Pijáci červeného vína mají mnohem lepší střevní mikrobiom než kdokoliv jiný

O pozitivním vlivu červeného vína už bylo popsáno mnoho stránek. Ale nový výzkum se podíval na něco, co ještě nikdo nezkoumal: zdravotní dopad na mikrobiom.
Když si můžete vybrat, volte červené
Když si můžete vybrat, volte červené
Foto: Topi Pigula
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Člověk není ostrov, říká moudré rčení. V biologii to platí mnohonásobně. Už desítky let se ví, že člověk jako unikátní samostatný organismus je jen mýtem. Ve skutečnosti je naše tělo tvořené spoluprací miliard organismů, mnohdy odlišného genetického původu. Většina těchto tvorečků žije v našich střevech – říká se jim mikrobiom.

Jsou zodpovědní za trávení stravy, její přeměnu na energii, mají vliv na obranyschopnost organismu, ale také na naše nálady, a zřejmě i na mnoho dalších oblastí našich životů. Jejich klíčovou roli věda teprve začíná poznávat.

Rudý zázrak ve střevech

Velká studie lékařů z londýnské Královské koleje prozkoumala velmi detailně mikrobiom tří tisícovek lidí, všichni pili alkohol. Vědci pak zkoumali, jaký druh alkoholu má nejvíce pozitivní vliv na kondici této přátelské kolonie mikroorganismů, jež žijí v našich útrobách.

Výzkum vedla profesorka Carline Le Roy z Královské koleje v Londýně. Její výzkum prokázal, že pravidelní konzumenti červeného vína mají výrazně různorodější složení mikrobiomu – srovnávala to s uživateli piva, cideru, bílého vína a destilátů. Ukázalo se, že to platí bez ohledu na věk, bohatství, stravu a další socioekonomické ukazatele. Pro vysvětlení: mít bohatější a různorodější mikrobiom je pro zdraví mnohem výhodnější, stejně jako je různorodá příroda výhodnější pro stabilitu ekosystému.

Alkohol je přesto hrozba

Vědci dokonce tvrdí, že znají příčinu této nečekané funkce červeného vína. Jsou jí polyfenoly, chemikálie obsažené v červeném víně, které fungují jako antioxidanty. Autoři práce zjistili, že člověk ani nemusí pít každý den – pro vylepšení střevního mikrobiomu bohatě stačí napít se červeného vína jednou za dva týdny.

Profesorka Le Roy naznačuje, že tento objev by mohl vysvětlit částečně i to, proč je červené víno tak prospěšné pro zdraví lidského srdce.

Autoři práce ale upozorňují, že prospěšnost jedné stránky pití červeného vína nijak nesnižuje ostaní rizika a hrozby, jež jsou spojené s pitím alkoholu obecně. Konzumace alkoholu je totiž prokazatelně spojená s více než dvěma stovkami nebezpečných zdravotních rizik.

Text: Martin Kolář

Alkohol nedělá lidi hezčími

Různé typy alkoholu podle vědců vzbuzují odlišné emoce

Reklama
Reklama