Noemova archa pro mikroby? Vědci chtějí sbírat stolici a zachovat důležité mikroorganismy z našich střev!

Cílem je zachránit „přátelské“ mikroby, které kolonizovaly naše vnitřnosti už před tisícovkami let. Hrozí, že mnohé z nich postupně zmizí.
Co říkal, že chce??? Prý nějakou stolici...
Co říkal, že chce??? Prý nějakou stolici...
istockphoto.com/brittak
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Vědci spustili projekt Noemovy archy pro mikroorganismy. Proč? Chtějí zachránit hlavně střevní bakterie lidských společenství žijících v odlehlých koutech Země. Důvodem jsou obavy, že cenné mikroorganismy, které kolonizovaly lidská střeva před tisícovkami let, v důsledku moderního způsobu života postupně zcela zmizí.

Bakterie E. coli
Bakterie E. coli
iStock

Podle britského deníku The Guardian se vědci z Rutgersovy university v New Jersey chystají ve speciálním úložišti shromáždit „člověku přátelské“ mikroorganismy především od lidí žijících v nejodlehlejších částech světa. V budoucnu by se tyto kultury mohly stát předmětem lékařského výzkumu vedoucího k objevu nových léků účinných zejména proti civilizačním chorobám od obezity přes autismus a diabetes až po alergie na určité druhy potravin.

Sbíráme stolici

V principu půjde o podobné zařízení, jakým je globální zabezpečené úložiště rostlinných semen na Špicberkách. Jen místo semen budou v tomto případě předmětem zájmu vzorky lidské stolice z celého světa.

Semena rostlin už svou Noemovu archu mají - takhle to vypadá uvnitř úložiště Seed Vault na Špicberkách
Semena rostlin už svou Noemovu archu mají - takhle to vypadá uvnitř úložiště Seed Vault na Špicberkách
Wikimedia Commons/Dag Endresen

Dosavadní studie prokázaly, že příslušníci populací v odlehlých částech světa mají ve svých střevech mnohem rozmanitější mikroflóru, než je tomu u lidí na Západě nebo ve velkých městech. Například střevní mikroflóra většiny Američanů dosahuje jen poloviční rozmanitosti mikroflóry obyvatel odlehlých vesnic v Amazonii. Na vině je množství faktorů od antibiotik až po chlorovanou vodu a používání antiseptických prostředků.

Bohužel zároveň s tím, jak se odlehlé populace lidí stále častěji dostávají do kontaktu s moderní civilizací, mění se i jejich střevní mikroflóra. Podle vědců jsme již zřejmě přišli o některé cenné druhy mikroorganismů včetně například varianty bakterie Oxalobacter formigenes, jejíž úplné vymizení z lidského organismu by učinilo člověka náchylnějšího k tvorbě ledvinových kamenů.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama