Nejrychlejší kamera na světě zachytí i molekuly. Jak funguje?

Švédští výzkumníci vyrobili kameru, která dokáže zaznamenat dosud nezachytitelné procesy na molekulární úrovni. Tento systém bude užitečný ve fyzice a chemii.
Bude znamenat konec klasických kamer? Naštěstí ne.
Bude znamenat konec klasických kamer? Naštěstí ne.
pixabay.com

reklama

Nejrychlejší kamery

Na slavné americké univerzitě MIT (Massachussetts Institute of Technology) se donedávna pyšnili tou nejdokonalejší kamerou na světě. Ta totiž dokázala natočit neskutečný bilion snímků za sekundu, což jí umožňovalo zachytit třeba rychlost světla. To bylo v roce 2011, od té doby vývoj ještě pokročil a švédští vědci letos sestrojili kameru, která je ještě pětkrát výkonnější. Pět bilionů snímků za sekundu je už opravdu pořádná porce.

Výzkumníci z Lundské univerzity pod vedením Eliase Kristenssona pojmenovali svůj výtvor FRAME (Frequency Recognition Algorithm for Multiple Exposures) a tahle šikovná věcička bude sloužit k zaznamenávání jevů v chemii, fyzice nebo biologii. Dokáže totiž zachytit záběr trvají 0,2 triliontiny sekundy, což je v podstatě zcela nepředstavitelná doba.

Inovativní snímání

Dosud kamery snímaly jeden obrázek za druhým, a to i v případě dosud existujících vysokorychlostních exemplářů. Video bylo vytvořeno klasicky skrze sekvenci za sebou zachycených snímků. Švédští vynálezci však přišli se zcela unikátním přístupem. Filmovaný jev (například chemickou reakci) osvítí laserem, v němž má každý jednotlivý puls svůj unikátní kód. Těchto pulsů je pět bilionů a v počítači se následně všechny dekódují a spojí do jednoho obrázku. Přísně vzato se tak možná ani nejedná o kameru v klasickém slova smyslu, nýbrž o systém k zaznamenání dosud nepředstavitelných vizuálních vjemů.

Díky tomu se na několika ukázkových videích podařilo zachytit třeba letící foton. Tuto technologii momentálně převzalo Německo, kde ji upravují pro masovější výrobu. Podle odhadů by mělo být do dvou let k dispozici mnohem více těchto úžasných kamer. Možnosti pro film a další zábavu jsou velmi omezené, masové rozšíření mezi řadové fanoušky audiovize tak nelze očekávat. Ovšem věda se nejspíš dočká spousty fascinujících objevů, neboť dostupnost této technologie otevře badatelům dosud netušené možnosti. Máme se na co těšit.

Text: MS

reklama

reklama