Muskova Starship chce být i nejrychlejším dopravním letadlem světa

Elon Musk a jeho další megaprojekt.
Umělecká představa Starshipu (horní stupeň rakety)
Umělecká představa Starshipu (horní stupeň rakety)
Volné dílo
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Plány Elona Muska na kolonizaci Marsu jsou všeobecně dobře známy. O něco hůře však Musk na podobně obří vizi shání peníze. Vzdor jeho úspěchům se SpaceX i autobilkou Tesla bude let k Marsu, zvláště má-lis se opakovat pravidelně, zcela novou výzvou. Zaplatit by jej však mohly pomoct "sekundární" Muskovy projekty, které dost možná pro pozemšťany budou mít daleko významnější důsledky než marťanská kolonie. Jeden z nich slibuje i zcela změnit leteckou dopravu.

Ze Země na Zemi

Již před dvěma roky představil Elon Musk "alternativní" užití jeho lodi Starlink (tehdy ještě BFS) pro suborbitální dopravní lety kolem Země. Program nese jméno Earth to Earth, tedy cosi na způsob "Ze Země na Zemi". Potenciálně by jediná loď Starship mohla přepravil několik stovek cestujících kamkoliv na Zemi v horizontu dvou hodin. Tehdejší vize působila prazvláštně už jen kvůli tomu, že Starship v ní měl startovat s pomocí svého obřího prvního stupně Super Heavy. Nyní však přichází změna, která by projekt mohla posunout blíže realitě. 

Musk se totiž pochlubil, že přidáním dvou až čtyři dalších motorů Raptor na konstrukci Starship v "planetární" konfiguraci, by loď mohla startovat sama bez prvního stupně. Dosáhla by suborbitálního doletu skoro 10 tisíc kilometrů s rychlostí kolem Mach 20. Globální dosah by se tak snížil. Transatlantické lety by ale stále bylo možné absolvovat za něco málo přes hodinu. A údržba i cena letu by se nejspíše také výrazně snížila. SpaceX navíc spekuluje, že případné snížení hmotnosti Starship o třetinu by mohlo dolet zvýšit na 13 tisíc kilometrů. 

Pokud proudové motory zajistily možnost dopravit se z jednoho konce planety nejpozději za den, podobné využití Starship by bylo největším skokem v dopravě za poslední půlstoletí od uvedení Boeingu B-747. SpaceX prozatím plánuje otestovat podobnou dopravu zatím na přepravě nákladu. Stát by se tak mohlo někdy po roce 2025. Bude-li Starship fungovat a bude-li vhodný i pro Earth to Earth program, po roce 2030 by se z něj mohla stát solidní alternativa běžných proudových letounů. Bude-li taková doprava komerčně výhodná, začnou ji kopírovat i jiní dopravci. 

Větší než Mars

Bez valné porce nadsázky lze říct, že nejde o jedinou "vedlejší" Muskovu vizi, jež sice má "jenom" pomoct zaplatit marťanské cesty, ale která v reálu bude nejspíše pro většinu lidstva nakonec významnější. Musk rovněž plánuje vybudovat satelitní konstelaci Starlink, která by měla Zemi zásobovat levným a rychlým internetem. Nedávné vypuštění prvních desítek družic naznačilo, že to nebude bez jisté ceny. Vláček satelitů Starlink se na obloze po setmění stal unikátním astronomickým jevem – právě astronomy však představa potenciálních 12 tisíc družic na oběžné dráze Země spíše děsí. A to i vzdor Muskově ujišťování, že výsledek nebude tak problematický, jak se nyní jeví. 

Pokud se Starlink podaří naplnit, možná již na konci příští dekády bude dnešní podoba nočního nebe ta tam. Obloha bude daleko živější, jak se sluší a patří na opravdovou kosmickou civilizaci. Spolu s tím se však internetového připojení snad dočká i druhá polovina lidstva, která dnes na celosvětovou informační síť z různých důvodů nemůže. Dvojnásobné zvětšení populace internetu bude nejrychlejším nárůstem v historii sítě.  

Starlink by mohl ročně vygenerovat mnohamiliardové zisky, spolu s potenciálním programem Earth to Earth by ale především přinesl obrovské ekonomické i sociální dopady do zemí internetem zatím nepolíbených. A to v dobrém i ve zlém. Co se stane, pokud budou mít miliardy lidí najednou přístup na Wikipedii? Anebo na YouTube? Či třeba na fake news stránky? O tom se můžeme zatím jenom dohadovat. Rozhodně však bude zajímavé to sledovat. 

A co vojáci?

Pokud se však v závěru vrátíme ke Starship, bude-li její systém tak revolučně levný, jak si Musk maluje, i zde budou lety k Marsu nejspíše tím nejméně zajímavým uplatněním lodi. Cokoliv, co může snadno přepravovat tisíce lidí po celé Zemi a zároveň létat i do kosmu, bude velmi atraktivní i pro armádu. Nebylo by překvapivé, kdyby nárůst civilních Earth to Earth mutací Starship šel ruku v ruce s masivním skupováním vojenských variací lodi anebo vývojem velmi podobných vojenských analogů. 

Co přesně by takové militarizované Starshipy plnily, zatím můžeme jenom tušit. Také rámcově podobný program STS alias "americké raketoplány" byl původně vyvíjeny dílem i pro letectvo. Raketoplány měly levně dopravovat satelity do kosmu a provádět zde případně i údržbu družic. Starship by mohl zvládnout totéž, ale navíc připojit i cesty hlouběji do kosmu, nebo naopak transport nákladu po Zemi. 

Těžko zatím říct jak – výsledek by ale mohl mít značný vliv na to, jak budou vypadat budoucí vyspělá letectva. Po stealth letounech a blížících se hypersonických letounech lze doslova už jenom zamířit výše. Jestli se podaří Starship či Starlink v dohledné době realizovat, je prozatím jenom ve hvězdách. Důsledky jejich případného úspěchu by však měly dalekosáhlý vliv na řadu politických i ekonomických jevů nikoliv na Marsu, ale především na staré dobré Zemi. 

Text: Ladislav Loukota
 

Reklama
Reklama