Moře se dusí. To je fakt!

Bez kyslíku není život. A moře se začíná dusit.
Pobřežní okysličování nepomůže
Pobřežní okysličování nepomůže
http://pixabay.com

reklama

Za co může kyslík?

Změřit množství ve vodě rozpuštěného kyslíku není nikterak těžké. A množství kyslíku je jedním z důležitých ukazatelů stavu, v němž se světová moře nacházejí. Kyslík spolu s fotosyntézou mají zásadní vliv na množství mořské biomasy. Velmi zjednodušeně řečeno: kyslík a sluneční svit prospívá rostlinám (zahrňme mezi ně veškerý fytoplankton včetně řas). To prospívá býložravcům (rybám i kytovcům, ale i třeba leguánům galapážským, kteří se chodí na mořské dno pást). Ti následně slouží jako potrava predátorům – od žraloků (paryby) přes delfíny a dravé velryby (savci) až po rybožravé ptáky. Z toho je jasné, jak důležitý je tento plyn. Není kyslík, není ani mořský život, respektive jeho měřitelné snižování obsahu je čím dál více znatelné.

Proč se kyslík ztrácí?

V zásadě jde o jednoduchou fyziku: teplejší voda je méně hustá a má méně kyslíku než ta studená a sůl v mořské vodě dále snižuje kapacitu rozpuštěného kyslíku. Vzhledem k tomu, že se ústí, pobřežní moře a oceány zahřívají, mají příbřežní, ale i hladinové vody méně kyslíku, zesílí stratifikace (oddělení vodních vrstev – teplé a studené) a hlubší vody ztrácejí ještě více kyslíku. To je další dopad globálního oteplování.

Jaké jsou důsledky?

Voda se skládá z kyslíku a vodíku. Voda obsahující méně než 2 miligramy kyslíku na litr je považována za hypoxickou. Termín je vypůjčený z medicíny, kde označuje nedostatečně okysličené tkáně. Už tato úroveň je pro celou řadu organismů (od ryb po měkkýše) nebezpečná, ba dokonce natolik škodlivá, že takovéto vody opouštějí a nedostatek kyslíku má i vliv na stres a hmotnostní přírůstky. Ještě hůře na tom je voda anoxická, kde je množství kyslíku pod 0,5 mg/l. Život pro naprostou většinou vyšších organismů je v tomto prostředí nemožný. „Celosvětově je objem oceánu ve stavu hypoxie, ve kterém je rozpuštěný kyslík kolem 1,6 mg / litr v 60,4 milionu kubických kilometrů,“ píše server I Love Science.

Jak je situace dramatická, můžete vidět na přiloženém grafu, kde červeně jsou vody hypoxické a černé jsou anoxické.

Baltické moře a ubývající kyslík
Autor: PNAS Baltické moře a ubývající kyslík

Oteplování moří má celou řadu důsledků. Od vyššího množství vody vlivem teplotní roztažnosti přes výše zmíněnou stratifikaci po změněnou strukturu úlovků, co se týče lovených druhů i množství. O tom všem se spekuluje. Ale moře se dusí už teď.

Text: Topi Pigula

reklama

reklama