Létající auta mohou být ekologická a efektivní. Má to ale háček

Studie poukazuje na zajímavý obraz budoucí ekologické mobility. Blíží se konec silniční přepravy?
Takhle si futuristé létající auto nepředstavovali
Takhle si futuristé létající auto nepředstavovali
pixabay.com

reklama

Vývoj létajícího auta patří mezi velké sliby budoucnosti, které zatím lidstvo nedokázalo splnit. Ačkoli první pokusy o sestrojení takového stroje probíhaly ještě před 2. světovou válkou, masivní nasazení městských létajících strojů je stále v nedohlednu. Autoři nové studie zveřejněné v časopise Nature se však nezabývali jejich sestrojením, nýbrž zkoumali, jakým způsobem by mohla osobní přeprava nad zemským povrchem ovlivnit životní prostředí. Její environmentální udržitelnost je v tomto ohledu samozřejmě klíčová. Aspekty jako neekonomičnost a neekologičnost by nasazení létajících aut mohly výrazně ohrozit. 

Neudržitelná dopravní situace

Studie vědců z Michiganské univerzity je založená na principu vertikálního vzletu a přistání zvaného VTOL. Zkratkou VTOL (vertical take-off and landing) jsou v současné době označovány stroje, jež startují a přistávají jako vrtulník. Tuto vlastnost by mohly využívat také budoucí létající auta, která by tím pádem měla účinný aerodynamický let podobný letadlu. Ostatně již několik leteckých korporací takové prototypy vyvíjí. Z těch největších jmenujme Boeing, Joby Aviation či Lilium a samozřejmě i agentury NASA. Budoucí létající dopravní prostředky by mohly své uplatnění najít hlavně v přetížených městech, například jako taxislužba. Takových metropolí koneckonců stále neuvěřitelným tempem přibývá. Problémy s parkováním a nekonečnými kolonami nesužují pouze lidnatá města, ale také menší městečka s několika tisíci obyvateli. A bude určitě hůř. Zatímco ještě před dekádou byl „slušný“ rodinný vůz otázkou velkého šetření a odříkání, dnes jsou motorová vozidla cenově mnohem dostupnější. 

Plnější znamená úspornější 

Nyní výzkumní pracovníci zjistili, že pro cesty o minimální vzdálenosti 100 kilometrů má plně naložené (4 osoby) létající auto o 35 % nižší emise skleníkových plynů než běžný vůz se spalovacím motorem. Emise létajících strojů byly nižší také ve srovnání s elektromobily, a to o nezanedbatelných 6 %. „Bylo pro mě velmi překvapující, že VTOL byly v některých scénářích konkurenceschopní, tedy pokud jde o spotřebu energie a emise skleníkových plynů,“ uvedl jeden z autorů studie Gregory Keoleian. Menší účinnost se naopak předpokládá v případě, kdy nebude létající stroj zcela zaplněn. 

Na druhou stranu se počítá s tím, že minimálně první létající auta budou sloužit jako taxislužby v předdefinovaných vzdušných koridorech, tudíž budou pravděpodobně přepravovat i více lidí (budou neustále plné). Podle Keoleiana by tak mohly plně obsazené létající stroje překonat pozemní vozy například pro cesty ze San Francisca do San Jose nebo z Detroitu do Clevelandu. Létající doprava se zkrátka vyplatí pouze na delší trasy. Na kratších cestách (kolem cca 35 km) prokázaly mnohem lepší výsledky zejména elektromobily. Není v tom ostatně žádná věda. Létající auta si zkrátka žádají velké množství energie během startu, kterou potřebují pro svůj vzlet do potřebné výšky. Naopak u konvenčních vozů se takový problém samozřejmě neřeší. 

Rychlejší a ekologičtější

Létající auta mají – vůči běžným letadlům kategorie VTOL – řadu výhod. Především budou menší a lehčí, tudíž k jejich pohonu postačí menší motory. Ty budou pravděpodobně rozmístěny na několika místech, čímž se distribuovaná síla rozmělní a zajistí klidnější vzlet a snadné ovládání. Také úspora času až 83 % na 100 kilometrů by mohla být hnacím motorem pro globální přijetí této technologie. Vědecké poznatky se však vyhýbají mnoha důležitým odpovědím. Zcela opomenuta byla tzv. metoda posuzování životního cyklu (LCA, Life Cycle Assessment). Ta bere v úvahu různé procesy od těžby nerostných surovin přes dopravu, výrobu až po dopad na životní prostředí. Například současné elektromobily bývají kritizovány skrze energetické i environmentální náklady, které je nutné vynaložit pro získání primárních materiálů pro baterie, jako je lithium a kobalt. U létajících aut se zase řeší infrastruktura potřebná pro let. 

Otázkou nicméně zůstává, zda budou tyto létající stroje připraveny včas. Do té doby se nervy drásajícím kolonám jen stěží vyhneme. Z hlediska spotřeby energie, a tedy i emisí skleníkových plynů, se ale zdá, že létající auta by mohla hrát významnou roli v oblasti udržitelné mobility. 

Text: Petr Smejkal

reklama

reklama