Do dvou let začne šéf Amazonu raketami konkurovat Elonu Muskovi

Souboj titánů, Amazonu a SpaceX s Elonem Muskem v čele, se blíží! Připravte se na souboj raket
Start rakety Space X Falcon, foto: Space X
Start rakety Space X Falcon, foto: Space X

reklama

Fanoušci Elona Muska nemají Jeffa Bezose příliš v lásce. Majitel korporace Amazon se chlubí svou vlastní raketovou společností jménem Blue Origin, je mu však často vytýkáno, že oproti Muskově SpaceX, který už například vynesl na oběžnou dráhu tajný satelit, je notně pozadu. Koneckonců, první orbitální let si Blue Origin ještě neodbyl. Do dvou let má však připravovaný nosič New Glenn konečně vzlétnout, a závody mezi Muskem a Bezosem tak možná postoupí do vyšší ligy.

SpaceX raketa
Autor: Elon Musk/SpaceX SpaceX raketa

Falcon 9 a SpaceX – odlišné vize osídlení Marsu

New Glenn je oproti Falconům 9 z dílny SpaceX zhruba dvojnásobný – na nízkou oběžnou dráhu může dopravit 45 tun, avšak stále dovede přistávat se svým prvním stupněm. New Glenn je sice slabší než Falcon Heavy a nemá na připravovaný Super Heavy Starship, Bezos by však úspěšným startem prokázal, že jeho kosmické ambice jsou na správné cestě. Koneckonců, jeho Blue Origin připravil i lunární modul pro misi Artemis agentury NASA. Bezos sám se neskrývá, že v kosmu je podle něj budoucnost.

Oba miliardáři se kosmickými ambicemi netají – jejich ideje jsou však notně odlišné. Musk vidí budoucnost v samostatné kolonii na Marsu pro tisíce lidí. Pro miliardáře je to trochu paradoxní, ale Musk chce na Mars letět, ačkoliv z něj nechce nic hmatatelného exportovat. Kolonie se postaví sama z peněz lidí, kteří v ní chtějí žít, pracovat a umřít. Bude to spíše intelektuální majetek, nápady a inovace, čím by Mars měl obohatit Zemi. A proč na Mars letět? Hlavně kvůli tomu, že zůstane-li život jenom na Zemi, celoplanetární katastrofa jej může i nadobro ukončit.

Bezos jde na vesmír mnohem materialističtěji. Jeho cílem je Měsíc, asteroidy a jednou i budování kosmických kolonií. Bezos také vidí riziko celoplanetární katastrofy – ironií osudu dokonce i té způsobené nadměrnou spotřebou civilizace. Právě proto však zamýšlí těžbu a zpracování materiálů přesunout do kosmu. Bezos investuje do vývoje těžby na asteroidech – koncept, kdy může být planetka bohatá na kovy přitažena blíže Zemi a vytěžena na minerály.

Oproti Muskově abstraktnějším pojmům tedy sleduje daleko hmatatelnější a dost možná i realističtější cíl. A to jak z hlediska byznysu, tak i techniky. Vybudování soběstačné kolonie na jiné planetě dnes stále podléhá řadě skutečností o udržování umělých biomů, které neznáme. Posunovat asteroidy bychom však uměli. I proto je podceňování Bezose poněkud předčasné.

Raketa Falcon 9
Autor: SpaceX – THAICOM 8 Launch Raketa Falcon 9

Bezos pozadu?

Má ale Blue Origin šanci dohnat orbitálním startem v roce 2021 obrovský náskok SpaceX? Vývoj jeho nosiče New Glenn se přece jenom poněkud protahuje. Vývoj raket je zkrátka obecně dlouhý běh na ještě delší trať.

Podívejme se na dobu vývoje Falconu 9. Jeho konceptuální přípravu oznámilo SpaceX v roce 2005. Pozemní testování komponentů začalo v roce 2008. První skutečný let přišel v roce 2010. Ale trvalo až do konce 2015, než se Falcony 9 naučily po startu i přistávat a Muskova pověst dosáhla absolutního vrcholu. To máme pět let pro první let a dalších pět let pro úspěšné zakončení původního cíle.

New Glenn byl odhalen v roce 2016, i když jeho vývoj započal údajně již v roce 2012. Jak bylo zmíněno, první let je plánován na rok 2021. To naznačuje, že oproti SpaceX je Blue Origin skutečně poněkud pozadu v tempu příprav. Na druhou stranu by Blue Origin zjevně ráda úspěšně přistála již napoprvé, nikoliv po mnoha jiných letech. Pokud se jí to podaří, může se čekání vyplatit. K tomu Blue Origin připravuje i těžký nosič New Armstrong, který by mohl jednou konkurovat i Muskově Super Heavy Starship. Ale zdali první či druhý stroj někdy skutečně vzlétnou, na to si budeme muset ještě počkat.

A na stranu třetí je třeba dodat, že Bezosova finanční situace stejně jako zdraví jeho společností, je podstatně fortelnější než v případě Muskových projektů, které permanentně balancují na hranici životaschopnosti. Jistě, Tesla či SpaceX mají náročnější úkol než Amazon – ale historie a účetní se obvykle ptají jen na tržby, nikoliv vize.

Nabídka vs. poptávka

SpaceX objektivně dosáhl revolučního pokroku s přistáváním prvních stupňů Falconů 9, což zřejmě zásadně snížilo cenu letů do kosmu, ale stále pořád čekáme na první let její pilotované kabiny, na první let Starshipu, na jeho přistání na Měsíci anebo na Marsu. Totéž, ale ještě komičtěji, lze říct o Blue Origin, která nejenže nevypustila ani jednu orbitální raketu, ale stále nezahájila ani komerční provoz své suborbitální rakety New Shepard. Blue Origin sice vloni oznámil, že v roce 2019 započnou komerční lety, ale při pohledu na kalendář tento časový limit vypadá jako zjevně poněkud nadsazený.

Ale ještě méně jistý je komerční efekt obou společností. Musk sice plánuje tisíce startů svého Starshipu, a Bezos tak nejspíše nebude pozadu ani s Novými Glenny či Armstrongy, reálně ale není jasné, kdo to všechno zaplatí. Neví se totiž, zdali vůbec existuje dostatečná komerční poptávka po tolika startech tak těžkého nákladu, aby se uživila nejenom obě diskutovaná jména soukromé kosmonautiky, ale i společnosti starší. Je zkrátka možné, že nabídka značně překračuje poptávku.

Blue Origin zjevně doufá, že se zapojí vládní peníze ze státních civilních (NASA) i vojenských (letectvo) zakázek, ale jejich povaha se obvykle mění administrativu od administrativy. V případě SpaceX sice dotace platí rovněž, společnost ale k tomu doufá v rentabilitu vynášení tisíců družic konstelace Starlink, kterou by mohli zaplatit zákazníci jejího celoplanetárního internetu. Než se však rozjedou jeho první fáze, bude třeba ještě hodně investic a startů.

Ve světě velkých korporací sice možná nejsou jisté daně, smrt však stále jistotou být může, stačí přecenit své možnosti, trh anebo i technologie. SpaceX a zřejmě i Blue Origin mají nakročeno k tomu, aby se staly zásadními společnostmi hýbajícími 21. stoletím. I jména jako General Motors, Texaco nebo Chrysler však kdysi platila za "nezničitelná", leč osud měl jiný názor. Možná že tu obě korporace můžou být i na konci století jako někdo, kdo dostal lidstvo do sluneční soustavy. Pokud se ale vyčerpají inovace i investoři, jejich příběh může zrovna tak skončit před rokem 2030.

Text: Ladislav Loukota


 

reklama

reklama