Čína v počtu vědeckých prací válcuje Spojené státy, Rusko drsně zaostává

Jestli jsou Spojené státy na něco hrdé, tak je to jejich věda. Sídlí tam většina nejlepších světových univerzit a na své technologie jsou oprávněně pyšné.
Věda je základ budoucnosti
Věda je základ budoucnosti
pixabay.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Vědecké závody mezi USA a Čínou

Časy se ale mění a USA začínají za svými největšími rivaly zaostávat. Čísla jsou jasná, čínský výzkum už od roku 2016 ten americký překonává. Jednoznačně to prokazuje americká statistika tamní obdoby Akademie věc – National Science Foundation.
Podle nich v roce 2016 USA vyprodukovaly 409 tisíc vědeckých studií, ale Čína to trumfla 426 tisíci studiemi. Jde zatím o pouhý počet výzkumných prací, nikoliv o jejich kvalitu: pokud se týká citací (tedy toho, jak moc velký vliv tento výzkum měl), tak skončily USA na prvním místě a Čína až pátá. 

Kvantita není kvalita

Ale v tomto ohledu, tedy vlivu a kvalitě vědeckých prací, se zase Spojeným státům nebezpečně přiblížily dva evropští konkurenti – a to Švédsko a Švýcarsko. Tyto státy vsadily na sice omezený, ale o to kvalitnější výzkum – a podle kvality vědy i života tam jim tato sázka vychází. Podle zprávy National Science Foundation ale USA investují nejvíce do vývoje a inovací a také nejúspěšněji přitahují kapitál do těchto oborů. Současně to ale znamená, že tím trpí takzvaný primární výzkum – tedy onen základ, na němž stojí veškerý zbytek vědecké pyramidy. 

Kde se vzal internet a Dukovany?

Ten sám sice nikdy nepřináší zisky, naopak potřebuje hodně investic. Ale právě z něj pak vycházejí všechny ty aplikace, které startují epochální změny. Jako příklady by se daly uvést například kvantová fyzika, studium buňky nebo atomární výzkum v CERNu – ty nám přinesly jaderné elektrárny, moderní léky, satelitní signál nebo třeba internet. A navíc, díky jeho složitosti, přitahuje primární výzkum ty nejlepší mozky světa. 
Výsledky tohoto průzkumu pregnantně shrnula Maria Zuber, viceprezidentka pro vědu a výzkum na nejlepší světové univerzitě, americké MIT. Podle ní americký náskok klesá v určitých oblastech, „které jsou pro naši zemi velmi důležité“. Podle ní trend zvyšuje obavy nad tím, jaký to bude mít dopad na ekonomii i pracovní sílu v zemi – a také to bude mít dopad na národní bezpečnost.

Jediné, co může USA uklidňovat, je fakt, že pro ni ve vědě naprosto není konkurentem Rusko – tomu se nepodařilo umístit ani v desítce zemí s nejrozsáhlejším ani nejvlivnějším výzkumem…

Text: Martin Kolář

Reklama
Reklama