V lidském mozku byly nalezeny zombie buňky. Kdy se probouzí k životu a co přesně dělají?

Výzkumníci z univerzity v Illinois přišli s objevem, který může zásadně pomoci v léčbě nervových poruch.
Zombie apokalypsa jako ze seriálu Živí mrtví nás (zatím!) naštěstí nečeká...
Zombie apokalypsa jako ze seriálu Živí mrtví nás (zatím!) naštěstí nečeká...
AMC

reklama

Jestli nějaká část člověka degraduje po smrti nesmírně rychle, je to mozek. Nyní však vědci zjistili, že to neplatí stoprocentně. Podle nového výzkumu totiž část mozkových buněk naopak ožívá a může se stát řešením v léčbě neurologických poruch. 

Experiment simulované smrti

Vše začalo nevinně. Vědci z univerzity v Illinois analyzovali vzorky mozkové tkáně, která byla odebrána pacientům, kteří měli podstoupit operaci nervových poruch typu epilepsie. Okamžitě si však všimli, že transkriptomy těchto čerstvých tkání neodpovídají běžným posmrtným vzorkům. To je vedlo k teorii, že se v mozku musí brzy po smrti odehrávat další procesy, o kterých jsme prozatím netušili.

Mozek začíná degenerovat v podstatě okamžitě po smrti
Autor: Pixabay Mozek začíná degenerovat v podstatě okamžitě po smrti

Vědci se tudíž rozhodli vyzkoušet experiment simulované smrti, kdy po dobu 24 hodin pravidelně analyzovali změny v čerstvě odebrané mozkové tkáni umístěné v pokojové teplotě. 

Co jsou zombie buňky?

Prvotní výsledky vědce nezaskočily, neboť se ukázalo, že 80 procent mozkových buněk odumře skutečně pár hodin poté, co srdce člověka naposledy dotluče. Jedná se o buňky, které jsou spojené s myšlením či pamětí, tedy ten typ buněk, který přestane být po zástavě srdce okamžitě využíván. 

Spletitá síť mozkových buněk je fascinující pro vědce i laiky
Autor: iStock Spletitá síť mozkových buněk je fascinující pro vědce i laiky

Co se stalo se zbytkem mozkových buněk? Ty se k překvapení výzkumníků probudily k životu. Dalším zkoumáním bylo zjištěno, že se jedná o tzv. gliové buňky, pro které je typický růst například v momentě, kdy dojde ke zranění mozku či mrtvici. Pokus ukázal, že tyto buňky rostou i v čase klinické smrti a během 24 hodin vytvářejí síť výběžků, které mají za cíl spojení s dalšími buňkami.

Stejný výsledek u zdravých i nemocných lidí

Autoři studie dále zjistili, že nehraje roli, zda-li je zkoumán mozek zdravého jedince či člověka, který trpí některou z nervových poruch, jako jsou epilepsie, autismus či schizofrenie. Všechny vzorky vykazovaly stejnou posmrtnou aktivitu, která může být zásadním pokrokem pro další výzkum zmiňovaných mozkových vad.

Nová studie odhalila, že dosavadní zkoumání mozku byla nepřesná
Autor: iStock Nová studie odhalila, že dosavadní zkoumání mozku byla nepřesná

Jak totiž autoři dodávají, je důležité si uvědomit, že dosavadní zkoumání mozkové tkáně probíhala ze vzorků i několik dní starých. Tedy takových, ve kterých nebyla posmrtná aktivita buněk zaznamenána a tudíž se od mozku živého člověka zcela zásadně liší. „Dobrou zprávou je, že nyní víme, které buňky jsou stabilní, které degradují a které se v čase po smrti zvětšují. To pomůže ke zpřesnění dalších výzkumů mozkové tkáně,“  konstatuje jeden z autorů studie Jeffrey Loeb. 

Nová zjištění každopádně opět prokazují, jak málo toho vlastně o lidském mozku – navzdory nepopiratelnému pokroku medicíny – vlastně víme.

reklama

reklama