Atomová bomba stvořila mimozemský krystal z časů formování sluneční soustavy. Jak přesně vznikl a čím je vzácný?

Mimozemské krystaly na Zemi běžně nenajdeme. A pokud ano, jedná se o vzácnost, která se k nám dostane z hlubin vesmíru pouhou náhodou. Vědci však nyní objevili podobný krystal, za jehož vznikem stojí atomová bomba.
Atomová exploze může vytvořit i nečekané substance
Atomová exploze může vytvořit i nečekané substance
iStock

reklama

Při vzniku hvězd panují extrémní tlaky i teploty, což má zásadní vliv na formování matérie, která se k nám čas od času dostane ukrytá v meteoritech. Jedná se o neuspořádanou hmotu, kterou vědci nazvali kvazikrystaly. Ty jsou známé například z meteorů z Čukotky a Paul Steinhardt z Univerzity v Princetonu se domnívá, že jde o vzpomínku na dobu, kdy se ve vznikající Sluneční soustavě vlivem gravitačního „čištění“ srážely asteroidy a vznikaly planety. Za normálních okolností by se kvazikrystaly na Zemi neměly objevit. Jenže existuje jedno místo, kde přece jen k dohledání jsou a jejich původ je takříkajíc „bombový“. 

Důsledek atomového testu

Trinity je řeka v Texasu či přehrada v Kalifornii. Jedná se ale i o název prvního atomového testu, který proběhl 16. července 1945 v Novém Mexiku. Odpálená plutoniová bomba měla sílu 20 kilotun TNT a byla umístěna na 30 metrů vysoké věži, kterou exploze částečně roztavila a odpařila. Totéž se stalo s okolním pískem, jehož část se v důsledku extrémního žáru proměnila v zelenavé radioaktivní sklo, které získalo název trinitit.

Kráter vypadá jako jezero zeleného nefritu o průměru 2400 stop,“ napsal v září 1945 časopis Time poté, co jeho reportéři navštívili místo prvního atomového výbuchu. „Sklo má podivné tvary – šišaté kuličky, svinuté listy o tloušťce třicet centimetrů, rozbité tenkostěnné bubliny, zelené, červovité tvary,“ popsali své nálezy nově vzniklého materiálu.

Trinit je radioaktivní sklo vzniklé explozí atomové bomby
Autor: Getty Images Trinit je radioaktivní sklo vzniklé explozí atomové bomby

Záhadný červený trinitit

V odborném magazínu Proceedings of the National Academy of Sciences vyšla 1. června 2021 studie pojednávající o červeném trinititu složeném z neznámých krystalů. Zatímco zelený trinitit se stal ceněnou položkou mineralogických sbírek, červený trinitit je velkou neznámou. 

Vědci jej deset měsíců zkoumali až narazili na zrnko materiálu, který se ukázal být kvazikrystalem s dosud neviděným složením. To čítá železo, měď, křemík a vápník. Ze složení vědci usuzují, že se materiál roztavené věže (především pak měděné kabely) zřejmě vsákl do stejně postiženého písku, čímž vznikl unikátní mix se specifickým zbarvením. 

Jaderní forenzní detektivové by při znalosti podmínek vzniku trinititů bezpochyby mohli dohledat další místa s výskytem těchto krystalů vzniklých díky jaderným testům. Ovšem podmínky je třeba znát podrobně, neboť se spekuluje, že by se trinit také mohl nacházet v místech zasažených bleskem. 

reklama

reklama