Připravuje se „superhrdinská vakcína“. Kdy dorazí a opravdu z vás udělá Thora nebo Kapitána Ameriku?

Chtěli byste být superhrdiny nebo alespoň superlidmi? Genetik Euan Ashley tvrdí, že se do pár let dočkáme vakcíny, která téměř zázračně ovlivní lidskou DNA.
Změny jako u komiksových superhrdinů podle genetiků čekat nemáme.
Změny jako u komiksových superhrdinů podle genetiků čekat nemáme.
Marvel Studios

reklama

Genetická modifikace je jeden z nejčastějších způsobů, jak v komiksech vznikají superhrdinové. Jedním z nejznámějších případů je Kapitán Amerika, který po jediné injekci a několika bolestivých momentech vyrostl o třicet centimetrů, zesílil, stal se skoro nezranitelným a jeho nově nabyté svaly na okamžik rozhodily i ostřílenou agentku Peggy Carterovou.

Nejde o superschopnosti, ale o zdraví

Bohužel pro nás, takhle to profesor Euan Ashley nemyslel, když v nedávném článku pro SWNS psal o vakcíně, která z nás udělá superlidi. To, co tento známý genetik popsal, je ale také lákavé. Hovořil totiž o vakcíně, která by nás mohla ochránit před škálou smrtelných chorob, se kterými si moderní medicína stále moc neví rady, například před Alzheimerovou chorobou nebo srdečními a nádorovými onemocněními. Tím by se masivně zvýšila průměrná délka života a lidé by si své zdraví zachovali až do velmi vysokého věku.

Prohlásil také, že by vědci očkovací látku připravovali s pomocí „ideálních“ buněk olympijských atletů a lidí, kteří jsou k těmto chorobám geneticky méně náchylní. „Genomickou medicínu máme už na dohled po desetiletí, ale díky současným pokrokům v tomto vědním oboru má teď konečně potenciál stát se realitou,“ tvrdí Ashley. „Již brzy budeme mít nástroje na opravu, úpravu a vylepšení částí DNA spojovaných s těmito život limitujícími chorobami a můžeme se stát vůči těmto nemocem daleko méně náchylní. Nebudeme samozřejmě žít navždy, ale v mnoha případech se dokážeme vyhnout předčasným úmrtím.“ A co víc, podle Ashleyho by takováto preventivní léčba měla být dostupná za neuvěřitelně krátkou dobu 10 až 15 let.

Je superlidská vakcína reálná?

Přestože je Euan Ashley velmi uznávaným genetikem, který se ve svém oboru orientuje víc než skvěle, jeho odhad je přece jen možná až příliš optimistický. To, o čem mluví, je krisprování, tedy pojem, kterým vědci nazývají techniku CRISPR-Cas pro cílené zásahy do dědičné informace. Tento enzymatický komplex funguje tak, že s pomocí krátkého řetězce ribonukleové kyseliny najde problematické místo v DNA, vystřihne kus sekvence a nahradí ho za jiný, případně „zbrzdí“ nebo „zrychlí“ jednotlivé geny.

Tato technologie už slaví první úspěchy. Vědci díky ní v laboratorních podmínkách například vyléčili genetickou jaterní poruchu. Přesto je ale teprve v plenkách a navíc pracuje tak specificky, že vytvořit vakcínu, která efektivně ochrání před větším množstvím chorob, by vyžadovalo nacpat do jediné injekce stovky různých léčebných enzymatických komplexů, z nichž každý by cílil na jinou část genomu.  

Nemoci s několika příčinami jsou nejtvrdší oříšek

A to ani nemluvíme o tom, že choroby, které Ashley vyjmenoval, nemají vždy jen jedinou příčinu. Někdy je na vině genetika, někdy vliv prostředí a životního stylu, nejčastěji je to ovšem kombinace obojího. Zamezit jejich propuknutí by proto bylo extrémně složité, a to i za podmínek, že by vědci dobře znali genetické predispozice, které za jejich propuknutí mohou. Což neznají. Stále sice probíhají velmi rozsáhlé genetické studie, díky kterým by odborníci spouštěcí gen těchto chorob, případně soubor rizikových faktorů mohli odhalit, výsledky ale zatím nejsou zdaleka tak jednoznačné, jak by bylo třeba. Lidský genom je zkrátka příliš rozsáhlý, neuvěřitelně komplexní a navíc se neustále mění a takto do něj zasáhnout zatím skutečně není v našich možnostech, natož bez rizika.

reklama

reklama