Postavit na Sahaře obří solární elektrárnu paradoxně není dobrý nápad. Jaké problémy by způsobila Zemi a lidstvu?

Již roky vědci zvažují, zda by nestálo za to postavit na Sahaře rozsáhlou farmu solárních panelů. Proč je dobře, že se k tomu stále nikdo nerozhoupal?
Budování solárních farem na Sahaře by mohlo lední medvědy stát jejich domov
Budování solárních farem na Sahaře by mohlo lední medvědy stát jejich domov
iStock

reklama

Největší poušť světa se může jevit jako ideální místo pro vybudování obří sluneční elektrárny. Sahara je i s dalšími pouštěmi převážně rovinatá, nežije zde mnoho lidí či zvířat a navíc je všude dostatek písku, který je používán při výrobě fotovoltaických článků či panelů. Ostatně nejednou se už v odborných kruzích mluvilo o solárním parku na Sahaře, který by mohl zásobit elektrickou energií celé kontinenty. Podle nových zjištění však má tato představa dost závažnou trhlinu.

Zásadní změny klimatu

Uvážíme-li, že se lidstvo obrací na obnovitelné zdroje z důvodu, aby dále nezatěžovalo planetu a nepřispívalo k jejímu oteplování, je vedlejší efekt popisované sluneční elektrárny na Sahaře doslova paradoxní. I kdyby totiž pokrývala pouze několik tisíc čtverečních kilometrů z celkové rozlohy přes 9 milionů km2, vytvořila by dostatečně velkou teplou plochu, která by ovlivnila klima na celé planetě.

Teplo místo elektřiny

S tímto zjištěním přišel Čeng-jao Lu z Lundské univerzity ve Švédsku a Benjamin Smith z Western Sydney University. Základem jejich argumentace je fakt, že se většina sluneční energie mění při výrobě elektřiny na teplo a tenhle vedlejší efekt bohužel nepřebije již dříve potvrzená skutečnost, že by se Sahara mohla díky sluneční elektrárně zazelenat.

Zmiňovaní vědci použili pokročilý model ESM – využívaný k projekcím změn klimatu – a zjistili, že při zakrytí 20 procent pouště solárními panely by lokální teplota vzrostla o 1,5 °C. Při zakrytí poloviny rozlohy pak o 2,5 °C. Celkově by teplota planety stoupla v prvním případě o 0,16 °C, v druhém pak o 0,39 °C, což by vyvolalo ještě dramatičtější změny v polárních regionech, jejichž ztráta ledu by pro změnu znamenala další urychlování oteplování Země.

Zvýšení srážek nad Saharou

Větší úhrn srážek nad Saharou by rovněž znamenal úbytek deště na jiných částech světa, jako například v Amazonii. Zvýšilo by se i riziko výskytu nebezpečných tropických bouří na pobřeží Severní Ameriky a v části Asie. A co je ještě více alarmující, model Benjamina Smithe zdůrazňuje snížení přenosu prachu ze Sahary do Atlantiku a pralesů v Jižní Americe, kde se stará o výživu rostlin a je nedílnou součástí ekosystému, který by byl dle modelu výrazně poškozen.

Oba vědci nicméně solární energii nespílají. Pouze upozorňují, že nelze vidět jen pozitivní výsledky v podobě snížení emisí oxidu uhličitého. Zásadní je vidět a především nepřehlížet i vedlejší účinky, které by vybudování obřích solárních farem na Sahaře přineslo. 

reklama

reklama