Vědci objevili v lidských střevech víc než 140 tisíc neznámých virů

Děsilo by vás mít střeva plná neznámých virů? V tom případě o nich potřebujete mít co nejvíce informací.
Viry v lidských střevech nejsou nic neobvyklého
Viry v lidských střevech nejsou nic neobvyklého
iStock

reklama

Nová studie s názvem Massive expansion of human gut bacteriophage diversity publikovaná v únoru 2021 v prestižního magazínu Cell (Buňka) popisuje objev nových virů v lidských vnitřnostech. Nejedná se však o jeden vir či jednu skupinu virů, nýbrž o 142 809 neznámých genomů, o jejichž existenci uvnitř naší trávicí soustavy vědci dosud neměli ani ponětí.

Viry pro zdraví

Není potřeba se děsit. To, že o virech víme, je dobrou zprávou, žádná nová „střevní pandemie“ nehrozí. Viry tam byly i dříve, nové diagnostické metody jen posunuly informace o životě v našich střevech zase o kus dál. Viry uvnitř nás jsou extrémně důležité nejen pro naše fyzické, ale i psychické zdraví. „Většina virů, které jsme našli, má jako svůj genetický materiál DNA, která se liší od patogenů, jež většina lidí zná, jako jsou SARS-CoV-2 nebo zika, což jsou RNA viry. Navíc tyto vzorky pocházely hlavně od zdravých jedinců, kteří nesdíleli žádné konkrétní nemoci,“ vysvětlila Alexandre Alemeida z Wellcome Sanger Institute.

Bakteriofágy

V rámci zjednodušení považujme viry za „živé organismy“, byť ve skutečnosti vlastně tvoří hranici mezi živým a neživým. Vir se sám od sebe nedokáže množit, jako to zvládají některé jednobuněčné organismy. Musí proto proniknout do některé z buněk nebo do bakterie, kde se jeho RNA replikuje. Bakteriofágní viry, které napadají bakterie uvnitř střev, jsou pro správné fungování našich vnitřností zcela neškodné, jelikož podnikají nájezdy a některé bakterie drsně zneužívají. A právě mezi bakteriofágy patří největší skupina nově objevených virů, jimž bylo přiřčeno označení Gutaphage.

Tvarová diverzita virů
Autor: iStock Tvarová diverzita virů

Bakteriofágy řídí evoluční změny v bakteriálních komunitách vytvářením sítí toku genů, které podporují ekologické adaptace. Rozsah virové rozmanitosti a prevalence v lidském střevě však zůstává do značné míry neznámý,“ píše se ve ve zmiňované studii.

Střevní mikrobiom se v poslední době stal horkým tématem a řada studií spojuje nerovnováhu střevních bakterií s chorobami od deprese po rakovinu. Vzkvétající systém bakterií ve střevech působí jako chránič proti patogenům při interakci s imunitním systémem a poskytuje zcela novou řadu metabolických a imunologických funkcí,“ doplňuje plejádu informací Jack Dunhill, jeden z autorů webu IFLScience. 

Viry zůstávají neznámé

Na obrázku výše je vidět tvarová diverzita virů, přičemž dnes všem známý koronavirus je jen jedním z mnoha. Právě on v poslední době vzbudil i mezi laickou veřejností zájem o viry. Ještě donedávna si je lidé zcela běžně pletli s bakteriemi a při chřipce (virové onemocnění) požadovali u lékaře předepsání antibiotik, které na viry nezabírá. Za současné situace může věta o užitečných virech znít kacířsky, ale stovky milionů bakterií a virů, které tvoří lidský střevní biom, tam odvádějí pro lidské zdraví velmi užitečnou práci. Svět virů je tudíž mnohem pestřejší, než se na první pohled zdá. A to i přímo v lidském těle.

reklama

reklama