Monoklonální protilátky: Jak fungují a proč je nemůže dostat každý?

Na monoklonální protilátky během pandemie spoléhají tisíce lidí. Málokdo ale chápe, jak fungují a kolik jejich výroba vlastně stojí.

Postup přípravy monoklonálních protilátek objevili Caesar Milstein a George F. Köhler už v roce 1974 a dostali za to o deset let později dokonce Nobelovu cenu. Od té doby jich medicínská věda začala využívat hned několika způsoby. Zájem veřejnosti se k nim ale obrátil až teď s pandemií SARS-CoV-2 navzdory tomu, že se s jejich pomocí léčí několik druhů rakoviny, kardiovaskulární onemocnění, různé autoimunitní choroby, pomáhají potlačovat reakci těla na transplantované orgány a jsou nedílnou součástí mnoha diagnostických testů. Například zcela běžného těhotenského, který si můžete koupit v každé lékárně.

Odborníci by o nich jistě dokázali hovořit celé hodiny, pro laika je ale zkrátka nemožné většině těchto informací porozumět. Proto v tomto článku najdete všechno, co o tomto druhu imunoterapie potřebujete vědět, jednoduše a přehledně.

Co jsou monoklonální protilátky?

Protilátky jsou pro imunitní systém velmi důležité bílkoviny, které dokážou najít a zneškodnit antigeny, tedy to, co je tělu cizí. Kupříkladu bakterie nebo viry. Produkují je plazmatické buňky a je jich obrovské množství; monoklonální protilátky jsou jedněmi z nich. Monoklonální se jim říká, protože jsou odvozené z klonování jediné bílé krvinky. Všechny protilátky takhle připravené jsou úplně stejné a vážou se na jeden konkrétní antigen.

Jak se získávají?

Naše těla si je umí vyrobit sama. Existují ale případy, kdy je do těla potřebujeme dodat i zvenčí, a tak je musíme vyrobit průmyslově v laboratořích. K tomu jsou mimo jiné potřeba i bílé krvinky produkující danou protilátku. Lék REGN-CoV2, jeden z těch, které se proti nemoci covid-19 používají v České republice, například obsahuje monoklonální protilátky dvě: jedna má základ v bílých krvinkách od geneticky upravených myší, druhá v krvinkách vyléčených lidských pacientů.

Jak fungují?

Monoklonální protilátky se vážou neuvěřitelně specificky. Naprosto laicky řečeno, přilepí se jen k tomu, nač jsou přesně zaměřené. A právě téhle jejich vlastnosti vědci využívají. V případě rakoviny třeba účinnou látku na monoklonální protilátky v laboratoři navážou a ty ji pak dopraví přesně tam, kde má působit. Někdy monoklonální protilátky blokují určité enzymy. V případě SARS-CoV-2 se vážou na část S-proteinu viru, což mu zabrání proniknout do buňky. Bohužel monoklonální protilátky jsou tak specifické, že je to v případě mutujících virů problém. Žádný z protilátkových léků, které v současnosti používáme, například nebude fungovat proti covid variantě omikron.

Proč se v případě covidu podávají jen někomu?

Těch důvodů je několik a jsou to spojené nádoby. Momentálně máme k dispozici levnou a účinnou prevenci závažného průběhu onemocnění, kterou je očkování. Pro lidi, kterým kvůli věku nebo zdravotnímu stavu i tak hrozí těžký průběh, protože mají hůř fungující imunitní systém, jsou určené monoklonální protilátky. Podávají se až poté, co člověk onemocní. Platí však, že čím dříve po pozitivním testu, tím lépe, aby stihly účinkovat dřív, než virus způsobí komplikace.

Každý je nemůže dostat už jen proto, že se aplikují kapačkou, a tedy pod dohledem lékařského personálu a v lékařském zařízení. Vyrobit je navíc není jednoduché a nelze je proto distribuovat v takovém množství, aby je mohl dostat každý nemocný. Navíc jedna dávka stojí poměrně dost peněz – asi 65 tisíc korun. Je to pořád o dost méně, než pobyt v nemocnici s těžkým covidem, ale zase o dost víc než očkování za několik stovek korun na jedince.

Klára Ochmanová

redaktorka FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom