Jak a kdy vznikají mutace koronaviru? A jsou vážně tak smrtící?

Mutace koronaviru přibývají jako houby po dešti a může se zdát, že pandemie kvůli nim nikdy neskončí. Vznik variací viru je však zcela normálním evolučním procesem, u něhož bychom měli zachovat chladnou hlavu.
Vědci se snaží, aby vakcíny byly efektivní proti většině mutací koronaviru
Vědci se snaží, aby vakcíny byly efektivní proti většině mutací koronaviru
Pixabay / iStock

reklama

Podobu koronaviru jako koule s výčnělky zná dnes pravděpodobně každý. Jeho složení je však v lidském povědomí mnohem méně zafixované. A přitom právě vnitřní skladba a fungování jsou zásadní pro pochopení, proč se koronavirus efektivně šíří a jak vytváří své mnohdy obávané mutace.

Mutační proces

Koronaviry se skládají z částic zvaných nukleotidy, které mají obrovské množství kombinací. Vzdáleně můžeme jako vzor použít DNA. Pakliže dojde k prohození písmene ve šroubovici DNA, nemusí se buď stát vůbec nic, anebo může dojít k syntetizaci nové bílkoviny, která bude mít jiné vlastnosti. A koronaviry a jejich vývoj fungují totožně, neboť se jedná o přirozený evoluční proces, který se děje zcela náhodně a bez příčiny.

Tvar koronaviru zná dnes každý. Jeho složení ale populaci většinou nezajímá
Autor: Pixabay Tvar koronaviru zná dnes každý. Jeho složení ale populaci většinou nezajímá

Koronavirus si neřekne „bude užitečnější, když nakazím více lidí, prohodím tedy písmena tak, aby výsledný efekt byl více infekční“. Evoluční proces koronaviru je víceméně náhodný a teprve výsledný efekt mutace ukáže, zdali je koronaviru ku prospěchu (lepší infekčnost i smrtnost), či naopak. V případě vysoce infekčních mutací pak platí, že je často potřeba lidská reakce v podobě vakcinace, která šíření efektivně zastaví či alespoň zpomalí.  

Nekonečno kombinací

Mutace má nepřeberné množství kombinací a nikdo neví, jaká kombinace co způsobí. Jsou to až výsledné vlastnosti nově zmutovaného viru, které se dostanou do hledáčku vědců, kteří zkoumají, jak moc jsou vlastnosti nového typu viru nebezpečné pro člověka a jak je možné na ně reagovat například úpravou již dostupné vakcíny. 

Aby se s novými formami koronavirů lépe mediálně pracovalo, získávají jednodušší, většinou geografické označení jako britská, jihoafrická a nejnověji indická mutace. Vědci, kteří mají zkoumání virů na starosti, však nadále používají odborná označení, která by veřejnosti mnoho neřekla. Anebo byste si snad zapamatovali názvy typu B.1.1.7 (britská mutace), B.1.351 (jihoafrická mutace) nebo P.1 (brazilská mutace)? 

I indická mutace má varianty

Je navíc naivní si myslet, že nyní hojně probíraná indická mutace má pouze jednu variantu. V Indii se kromě vysoce infekčních typů s detailním označením E484Q a L452R objevily i další verze, avšak ne každá měla z medicínského hlediska větší význam. „Dne 9. dubna Indie hlásila 145 382 nových infekcí, což je desetinásobný nárůst oproti 11 012 nových infekcí hlášených před 2 měsíci. Indická varianta označená B.1.617 bude pravděpodobně alespoň částečně pohánět aktuální pandemickou vlnu. Nový kmen byl detekován nejméně v 5 indických státech,“ píše William A. Haseltine v časopise Forbes.

V přelidněné Indii se koronavirus šíří velmi rychle
Autor: se souhlasem Topiho Piguly V přelidněné Indii se koronavirus šíří velmi rychle

Mutace vznikají neustále

Nové mutace koronaviru vždy vyvolávají extrémní reakce. Není divu, když je jejich mediální obraz podáván často tak, že se jedná o ještě horší variantu, než jakou byl virus na úplném počátku pandemie. Pravdou však je, že nové mutace vznikají neustále, vědci je sledují a veřejnost je zásadně informována jen o nebezpečných typech, před nimiž je nutné varovat. Ostatně k čemu by bylo každý týden upozorňovat na novou formu viru, jejíž vlastnosti se jen lehce liší od té předchozí.

Vědci mezitím každou variaci viru zkoumají a popisují, neboť je nutné vědět, co konkrétně se v populaci aktuálně šíří a v jaké oblasti. Jen na základě detailního analyzování vzorků totiž lékaři zjistí, zda je nová varianta odolnější vůči očkování a dokážou budoucí vakcíny novým typům přizpůsobovat tak, aby vakcinace zasáhla většinu mutací koronaviru a došlo k rychlejšímu zastavení jeho šíření. Ostatně není náhodou, že země, které již stihly výrazně proočkovat populaci, pomalu dostávají pandemii pod kontrolu a vracejí se k normálnímu životu.

reklama

Tento článek najdete v těchto speciálech

reklama