Fukušima si vylepšuje renomé. Sází na obnovitelnou energii

Reaktory Fukušimy částečně zastoupí solární a větrné farmy za miliardy.
Oblast Fukušimy v roce 2011 hodně utrpěla nejen přírodními katastrofami.
Oblast Fukušimy v roce 2011 hodně utrpěla nejen přírodními katastrofami.
istockphoto.com

Prefektura Fukušima bude již navždy spojena s jadernou havárií. Ke katastrofě došlo vlivem silného zemětřesení a ničivé vlny tsunami, která v březnu roku 2011 zatopila tři reaktory jaderné elektrárny. Po nehodě se do atmosféry uvolnilo velké množství radioaktivních látek, kvůli nimž muselo své domovy opustit více než 150 tisíc lidí. Nemalá část z nich se do svých domovů nikdy nevrátí. Po Černobylu je havárie japonské jaderné elektrárny Fukušima I považována za jednu z nejhorších v historii lidstva. Ačkoli byla největší hrozba (snad) odvrácena, stále se například neví, jak naložit s více než milionem tun kontaminované vody, která odpočívá v akumulačních kontejnerech poblíž místa neštěstí.

Miliardový projekt

Se špatnou pověstí se místní vláda rozhodla skoncovat. Karty vsadila na zelenou energii, kterou do roku 2040 míní napájet celý region. Hlavními sponzory jsou Mizuho Bank a státní rozvojová banka Japonska. Zdroje tedy pocházejí ze soukromých rukou i kapes daňových poplatníků. Monstrózní projekt spolkne 2,75 miliard dolarů, za které bude zbudováno 11 solárních a 10 větrných farem. Zelené zdroje vyrostou na opuštěné zemědělské půdě a v horských oblastech do konce března 2024.

Vyrobenou energií bude Fukušima distribuovat až 80 kilometrů vzdálené metropolitní oblasti Tokia. Ta byla dříve na dodávkách poškozené jaderné elektrárny silně závislá. Odtud se pak nashromážděná energie přepraví i do hlavního města. Po dokončení bude instalovaný výkon generovat až 600 megawattů elektřiny. Varné reaktory Fukušimy přitom dokázaly vyrobit téměř 4700 MW. Plánované zelené dodávky energie tedy nebudou nijak závratné.

Další Fukušima?

Po jaderné havárii panuje v Japonsku napjatá atmosféra. Tamní vláda nyní usiluje o restart nečinných reaktorů minimálně do takové míry, aby bylo touto cestou vyrobeno něco mezi 20 až 22 % celkové energie do roku 2030. Její záměr se však nelíbí mnoha odpůrcům, kteří považují japonské jaderné elektrárny za velkou hrozbu. Zejména poukazují na jejich vysokou zranitelnost vůči zemětřesení a tsunami. Po havárii ve Fukušimě bylo v Japonsku odstaveno 54 jaderných reaktorů, z nichž je dnes v provozu pouhý zlomek.

Znovuzvolený předseda vlády Šinzó Abe trvá na tom, že jaderná energie pomůže jeho zemi dosáhnout stanovené cíle v oblasti emisí oxidu uhličitého a snížení závislosti země na dovozu plynu a ropy. Naopak nedávno zvolený ministr životního prostředí Šindžiró Koizumi se obává opakování Fukušimy a vyzval k likvidaci všech japonských jaderných reaktorů. „Budeme odsouzeni, pokud dovolíme, aby došlo k další jaderné havárii. Nikdy nevíme, kdy bude další zemětřesení,“ varoval Koizumi poté, co vstoupil do Abeho kabinetu.

Japonská závislost

Vzhledem k silné opozici a právním překážkám se nepředpokládá, že by japonská vláda začala jaderné reaktory ve větším měřítku znovu využívat. Jedná se však o začarovaný kruh, v němž proti sobě stojí bezpečnost a klimatické změny. Země čelí rostoucí mezinárodní kritice za svou závislost na uhlí a zemním plynu. Japonsko dlouhodobě patří mezi největší dovozce uhlí (99 % uhlí pochází z importu), které využívá převážně pro výrobu elektřiny a surové oceli. Pilnějšími dovozci jsou už jen Indie a Čína. Z tohoto důvodu byla země vyzvána, aby ukončila financování uhelných elektráren ve Vietnamu a dalších asijských rozvojových zemích. Jak ale ukázala poslední konference OSN, japonský průmysl se spalováním uhlí počítá i nadále.

Text: Petr Smejkal

reklama